Trentemøller

Dilema být rockerem nebo elektronikem proměnil producent, DJ a multiinstrumentalista Anders Trentemøller v otázku: jak být obojím a prostoupit přitom dalšími žánry.“Nepovažuju se za elektronického umělce, jsem hudebník. Bez elektroniky se neobejdu, inspiruje mě ale i krautrock, shoegaze, post punk, pop a dokonce také folk, klasika a soundtracky. Výsledkem je ale má vlastní hudba,” říká Trentemøller.

Má osobitý, melodicky podmanivý, lehce temný rukopis, zvládající všechny podoby náladových i zvukových zvratů: od robotických odosobněných temp k písním oscilujícím mezi artovým plachtěním a náklonností k indie popu. Tanečními beaty vyzývá spíš k náměsíčnému než bezhlavému tanci, nasadit k robustnímu, do prostoru agresivně střílejícímu elektrorocku dokáže ovšem také, stejně tak proříznout snění industriálním skřípotem, i tehdy pro Trentemøllera platí motto: hudba jako postupný proces závisející na momentálním rozpoložení. A to u něho nikdo dopředu neodhadne, proto jeho hudba nemá pevné obrysy.