Popis místa
Základem sbírkových fondů muzea se staly konfiskáty, četné dary občanů z celého českého Těšínského Slezska, část mobiliáře a vybavení zámků
v Ropici a Hnojníku a zachráněné sbírkové fondy bývalého jablunkovského muzea. Poválečné období činnosti muzea bylo významně poznamenáno především systematickým etnografickým a folkloristickým výzkumem Těšínska, prováděným společně s pracovníky Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a pracovníky Muzea Beskyd ve Frýdku–Místku. Stále více se tak projevoval regionální charakter českotěšínského muzea, které také od roku 1952 přešlo pod správu
Okresního národního výboru v Českém Těšíně jako Okresní vlastivědné muzeum. Po reorganizaci státní správy v ČSR v roce 1960 a zrušení českotěšínského okresu bylo muzeum spravováno Okresním národním výborem v Karviné a změnilo název na Okresní vlastivědný ústav okresu Karviná. Obdobně bylo zřízeno ve Frýdku–Místku Okresní vlastivědné muzeum ve Frýdku–Místku, dodejme, že v roce 1969 bylo otevřeno i Muzeum Třineckých železáren a města Třince.
Název českotěšínského muzea však neodpovídal skutečnému rozsahu jeho aktivit, protože předmětem zájmu muzejních pracovníků a badatelů i nadále zůstávala oblast celého českého Těšínského Slezska, a to bez ohledu na tehdejší administrativní členění. Dokladem této činnosti může být i vlastivědný časopis Těšínsko, vydávaný muzeem pravidelně již od roku 1957 – dříve s podtitulkem Vlastivědný zpravodaj okresů Karviná a Frýdek–Místek.
Postupem času se staly součástí Muzea Těšínska i pobočky v Havířově-Životicích, Havířově, Havířově-Bludovicích (Kotulova dřevěnka), Karviné-Fryštátě, Orlové, Petřvaldě a Jablunkově. Společně se stálou expozicí a výstavní síní v Českém Těšíně a muzejní knihovnou tak byla vytvořena síť 11 poboček muzea, kterou v roce 2005 doplnila dvanáctá – replika původního slovanského hradiště v Chotěbuzi-Podoboře, nazvaná Archeopark. Výstavbou Archeoparku se Muzeum Těšínska zařadilo nejen mezi tzv. kamenná muzea, ale i mezi muzea v přírodě. Součástí Muzea Těšínska je i studijní knihovna "Silesia", shromažďující ojedinělý fond více než 12 000 silesiak, mj. ucelenou sbírku českých duchovních písní z doby reformační a protireformační a četné české, polské a německé tisky z tzv. plebiscitního období let 1918–1920, kdy se rozhodovalo o osudech Těšínského Slezska a jeho rozdělení na českou a polskou část. V roce 2019–2020 byly zrušeny výstavní síně v Orlové, Havířově, Karviné a Technické muzeum Petřvald.
V depozitářích Muzea Těšínska najdeme více než 200 tisíc sbírkových předmětů, doklady k historii města a širšího okolí, národopisné sbírky i sbírky archeologické, botanické a mineralogické. Mezi nejvýznamnější soubory patří kompletní sbírka stříbrných těšínských krojových šperků, lidové plastiky, starší i novější řezbářské práce z regionu a lidový těšínský nábytek soustřeďující malované truhly, datované od roku 1700, malované skříně, stoly, židle a lavice. Muzeum pořádá proměnné výstavy, vydává vlastivědný časopis Těšínsko a také vědeckou řadu Studie o Těšínsku, kterých vyšlo již 23 dílů. Společně s Muzeem Těšínského Slezska (Muzeum Śląska Cieszyńskiego) v polském Těšíně vydalo již šest dílů česko-polských rozsáhlých studií nazvaných Cieszyńskie studia muzealne / Těšínský muzejní sborník. Významnou kuklturně-osvětovou roli plní v roce 2010 založený Klub Muzea Těšínska, který pořádá odborné i populárně-vědné přednášky, besedy, exkurze a poskytuje svým registrovaným členům celou řadu výhod.
