Lyricko-poetické vyprávění o moudrém starém Lukovi, který podnikl se svým malým vnukem Kachou dlouhou pouť, aby získal štěpy uhynulých vzácných hrušní.
Štěpy, které vydají své plody až za řadu let, jsou pro Luku symbolem koloběhu života a ceny lidské práce. I když dobře ví, že sám je už nikdy nesklidí, neváhá se pro ně vydat na cestu, aby se z jejich krásy mohly těšit budoucí generace.
Příběh, ve kterém se radost střídá se smutkem a žal je zakončen písní, vypraví o moudrosti člověka na konci své životní pouti, o jeho schopnosti odhalit krásu i v těch nejprostších věcech a rozeznat pravé hodnoty lidského života. (Febiofest)
