Dívka a moře je dojemnou esencí velkého sportovního snu
Každé ráno, každý večer, nebavíme se? V polovině dvacátých let minulého století se
dcera německých přistěhovalců Gertrude Ederleová rozhodla postavit na hlavu
zaběhlé pořádky a představy o tom, jakou roli hrají ženy ve světě vrcholového sportu.
Američanka přeplavala Lamanšský průliv a vytvořila rekord, který vydržel téměř čtvrtstoletí. Na vlnách nevyzpytatelného moře a melodie písně Ain’t We Got Fun plave legendární sportovkyně s tváří britské herečky Daisy Ridleyové vstříc jistému
diváckému úspěchu na Disney+.
Tam původně mířila i v americké distribuci. Testovací projekce ale odhalily velký
potenciál, který adaptace stejnojmenné knihy Glenna Stouta skýtala. A tak se "Trudy"
na moment usadila v kinech za velkou louží (i když v Česku se kinosálů nedočkala).
Roli po původně obsazené Lily Jamesové (Yesterday, Pam a Tommy) převzala kvůli
vleklé realizaci sympatická Angličanka známá především ze světa rytířů Jedi a stala se živoucí ikonou ženského plavání.
Ridleyová skvěle vystihuje zranitelnost a třídní původ, který ve spojení s dobou akcentuje vzdor, který je motivem filmu. Boj s pravidly, s hranici vlastního těla a zdraví (Ederleová prodělala zarděnky a později kvůli nim úplně přišla o sluch) a v neposlední řadě s mužskou ješitností. Tam, kde se postupně rodí sportovní příběh století, si představitelka hlavní role zpívá zmíněný hravý foxtrot, který je stejně jako ona symbolem malé revoluce postavené na prosté lidské vůli a tvrdohlavosti.
Tu dostáváme postupně v podobě hádky s otcem o zapsání do plaveckého kroužku, přes vydobytí si místa v Asociaci ženského plavání až po dotaci a možnost přeplavat Lamanšský průliv. Ridleyová je přirozená, uvěřitelná a její Ederleová je inspirací ve vodě i mimo ni. Nehledě na mimořádný fyzický výkon, který si role žádá.
Dívka a moře je k dispozici na videotéce Disney+
Rønning zručně staví jádro výjimečného životopisu a podává lidský příběh s vášní sportovního fanouška. Emoce jsou všudypřítomné, nenucené. Snad jen vkusně podpořené krásnou hudební složkou Amelie Warnerové. I když tušíme, jak se s nástrahami kanálu Ederlerová popere, dýcháme s ní každé tempo. Snímek působí velkolepě, zároveň však nezapomíná vykreslit kontrast mladé podceňované ženy v oceánu překážek. O to víc je výsledek výraznější. Dokud ho však nedosáhne, zůstává outsiderem, který v případě neúspěchu může svět ženskému plavání zabouchnout.
Film Dívka a moře pochopitelně nastavuje dramatizaci na žádanou úroveň a v určitých momentech snad i přespříliš. Opomenutí dalších plavkyň, které se ve stejné době o mimořádný počin pokoušely je celkem logické, proměna mužských antagonistů v zákeřné padouchy a potenciální vrahy už méně (údajnou otravu skutečně v životopisu nenajdete). Naštěstí tento umělecký výklad historie nehraje prim.
Gertrude Ederle si zahrála britská herečka Daisy Ridley
Drobné ústupky ve scénáři totiž plně vyvažují ohně na pobřeží kentského Kingsdownu, rozhlasové reporty o dívce ztracené a nalezené, a hodiny, které psaly historii. A divák díky práci Rønninga a jeho týmu sedí v první řadě, slaví a se slzami v očích – těmi, které vyvolají jen ty opravdu mimořádné a dojemné sportovní příběhy – si brouká s hlavní hrdinkou: "There's nothing surer. The rich get rich and the poor get poorer. In the meantime, in-between time. Ain't we got fun…"
