Rozhovor s Petrem Odo Macháčkem o inscenaci Můj bratr Mesiáš
Kolik otázek tedy otevíráte? Jsou totožné s románem, nebo ústí někam jinam?
Mnoho, a při každém představení se vynořují nové. Nemáme moc otázek formulovaných předem; některé máme, ale potom se často ukáže, že to nejsou ty nejpodstatnější. A mnohé otázky, zpravidla ty zásadní, neumíme vyslovit, formulovat, vyjádřit. Otázky ve scénáři byly odvozené od otázek, které jsem cítil v románu. Ty další, které se neustále nově vynořují, už ale generuje život herců a diváků, jejich život v té hře, jejich život obecně. Ale abych uvedl aspoň něco konkrétního a vyslovitelného: pro mě osobně mezi základní otázky patří tyto: Když mám v životě nějaké zásadní poslání, například zachránit lidstvo, mám ještě právo na bohatý osobní život? Jak milovat člověka, který je překážkou pro dosažení mých bohulibých cílů? Je možné nějak autenticky následovat učení génia, který už nežije? Jakým způsobem je to možné?
V jaké době se odehrává děj románu? Je děj hry zasazen do konkrétní doby?
V roce 2105 se v Praze-Holešovicích narodil mesiáš. Většina děje románu i hry probíhá v roce 2168, kdy je mesiáš už desítky let po smrti a formují se skupiny jeho následovníků.
Kdo představuje ústřední mužskou postavou románu potažmo divadelní hry?
Starší bratr mesiáše Marek. Normální člověk. Inteligentní, pracovitý, poctivý. Celý život zasvětil svému bratrovi – za jeho života mu všemožně pomáhal, po jeho smrti podporuje jeho následovníky, kteří by snad... možná... mohli zachránit lidstvo... pokud ovšem nesejdou z cesty, kterou jim mesiáš naznačil. Ale jaká je vlastně ta cesta a jak z ní nesejít? A i když Marek možná tuší, jaká je cesta, jak to sdělit ostatním? A když se Marek v 72 letech zamiluje do mladé ženy, má vůbec nárok se tomuto zamilování věnovat? – Hraje se přeci vysoká hra o záchranu lidstva, a času není nikdy dost...
A kdo reprezentuje ústřední ženskou postavou románu potažmo divadelní hry?
Milenka mesiáše Hana. Dříve s mesiášem žila, teď pomáhá Markovi. Nebo Marek pomáhá jí? Hana je z nich dvou ta praktičtější, ta důslednější, ta pracovitější. Zodpovědnější. Celou hrou se prolíná její věta: „Ale my máme odpovědnost, Marku.“ Hana a Marek jsou upřímní lidé, a záhadná mladá žena, do které se Marek zamiluje, také. Co je teď správné udělat? A jak to má Hana udělat, aby mohla mít novou slečnu ráda, přestože odvádí Marka od jeho práce?
Pokračujete i v této hře, v porovnání s předešlými, v trendu minimalistické scény s jedním dominantním prvkem?
Pokračujeme. Rekvizit je několik, ale jen jedna dominantní: pět velkých dámských kabel různých pastelových barev. Trochu si hrajeme s osvětlením, takže myslím, že na prostém, prázdném jevišti docela vynikají. Dalším vizuálně výrazným doplňkem jsou krátké video sekvence a fotografie promítané v určitých momentech na horizont jeviště. Tento videomateriál natočily kolegyně Anne Katrine a Liv Hanne Haugenovy v zasněžené severské krajině; tvoří světlý a klidný prvek kontrastující se spíše temnější a vnitřně neklidnou scénou.
Vykresluje Můj bratr mesiáš další lovestory příběh Divadla Kámen, nebo spíš zobrazujete téma postapokalyptické společnosti?
Rozhodně lovestory. Na pozadí je jakási apokalypsa, která Zemi postihla kolem roku 2130, bereme ji ale jen jako imaginární kulisu osobních, intimních a niterných událostí.
Foto: Vlasta Wanková
