Sedmý den KVIFF: Sny o toulavých kočkách jsou výletem do fantazie Petra Síse

Mozaika v newyorském metru, vajíčko pro Clintona, plakát pro Amadea. A hlavně spousta dětských knížek, za něž si vysloužil Cenu Hanse Christiana Andersena. Český animátor, malíř, ilustrátor a grafik toho má na kontě ještě mnohem víc a obdivuje ho celý svět. S bratrem Davidem je kdysi rozdělila železná opona, ale teď má tuzemský filmař konečně možnost se doptat, kde se v hlavě jeho staršího sourozence berou všechny ty úžasné nápady.

Nechej Petříčka, on pracuje, kladla na srdce Petrově sestře jejich matka, když se tehdy ještě maličký umělec chopil pastelek. Dětství výrazně ovlivnilo jeho budoucí tvorbu, a zvláště pak příběhy, které mu rodiče vyprávěli. V šedesátých letech se jako mnozí jeho vrstevníci zamiloval do rock and rollu symbolizující svobodu a za ní také později emigroval za oceán.  

A právě tam pokračuje jeho velká pohádka plná neuvěřitelných setkání, příběhů a spoluprací. Na své kořeny ale nikdy nezapomněl a reflektuje se ve svých dílech. Ve snímku se prochází snovými krajinami, které vzešly z jeho neuvěřitelné fantazie a vy v nich můžete být s ním, což je vtahující a sebere vám to dech. Rozhodně šlo ve filmu o životě významného ilustrátora o moc dobrý tah, skoro jakoby šlo o výlet do jeho hlavy.

Petr Sís je zářným příkladem toho, že kdo chce, hledá způsoby a jde si za svým. Je neuvěřitelné, co vše se dá stihnout za jeden lidský život. Má obdivuhodný talent, jeho díla oplývají úžasnými myšlenkami a dokáže dětem předat složitá témata a jakousi samozřejmou lehkostí. A v dospělosti k vám jeho knihy mluví nově. To je dar. A je až k podivu, že se na jeho život doposud ještě žádný filmař nepodíval. Ale kdo by to mohl udělat lépe, než pávě jeho vlastní bratr?

Tomu se podařilo zaznamenat všechny formativní momenty umělcova života a přidat k už tak téměř neuvěřitelnému příběhu něco navíc. Na jejich společném putování je provází animovaná černá kočka, jakési alter ego a ochránce, což působí hravě a dynamicky, stejně jako procházky obrazy. Je ale bohužel vidět, že ne ve všech momentech se Petr Sís cítí komfortně a pár scén vyznívá přehnaně stylizovaně.

Nádherně zde ale dokázal filmař zachytit, jak Sís čerpá inspiraci ze zdánlivě banálních každodenních situací a dokáže z nich ve své fantazii tvořit příběhy plné tajemství, magična a hravosti. Stejně jako provedení jeho obrazů jsou i myšlenky za nimi propracované do posledního detailu, do poslední tečky.

Velké poselství o svobodě, o klíčové hodnotě Sísova života, vyplouvá ve filmu průběžně krásně napovrch a návštěvu kina si určitě užijí i tací, kteří o jeho tvorbě zatím slyšeli jen okrajově.

Foto: kviff



Ze stejné rubriky

Všechny
1 z 3