Paměti Woodyho Allena i zpověď Delonova syna. Přichází Velký knižní čtvrtek
Dětství, filmovou kariéru i osudové lásky postihl světoznámý filmař Woody Allen, který stvořil klasiky jako Annie Hall nebo Manhattan, ve své vzpomínkové knize Mimochodem. Kniha v překladu Michaela Žantovského vychází v tuzemsku shodou okolností souběžně s dokumentární minisérií Allen vs. Farrow, která se věnuje jeho údajnému zneužívání adoptivní dcery Dylan.
Drogová závislost, vážné onemocnění nebo ztráta blízkého člověka. Takové „černé Petry“ si vytáhly zpovídané ženy v rozhovorech Nevidím ani tmu sepsaných Alešem Palánem. „Pozornost jsem zaměřoval především na to, jak hrát dál, jak problémům vzdorovat. Když černého Petra vyfasujete, automaticky to neznamená, že to musíte zabalit,“ řekl autor pro podcast KulTýden. Portréty protagonistek knihu doprovodila oceněná fotografka Alžběta Jungrová.
„Moje rodina byla peklo, moji rodiče byli mí nejhorší nepřátelé,“ nechal se pro časopis Vanity Fair slyšet Alain-Fabien Delon, kterého s jeho slavným otcem pojí i herecký talent. Za své alter ego si v autobiografii Z rodu vyvolených zvolil osmnáctiletého Alexe, jenž se snaží vymanit ze stínu rodiče.
Mistr strachu Jozef Karika přichází po věhlasných thrillerech Trhlina, Tma nebo Černá hra s dalším mysteriózním počinem nazvaným Smršť. V novince zkoumá polský fenomén halného větru, který má způsobovat nárůst sebevražd, nehod či násilí.
Výseky drobných životních událostí, které odhalí hrdinovu osobnost a mají nedozírné důsledky, přináší v povídkovém souboru Tyhle fragmenty držitelka ceny Magnesia Litera Bianca Bellová. „Hodně vycházím z vyprávění svých přátel, jeden kamarád mi třeba vyprávěl o nedopatření s urnou na pohřbu, z čehož vzešla komická situace. Jiné příběhy jsem si zcela vyfabulovala, inspirují mě často různá prostředí, například Sudety,“ prozradila spisovatelka v podcastu.
Dvacátého pátého července roku 1965 se na Newport Folk Festival dal Bob Dylan na elektrickou kytaru. Jeho umělecký vývoj, vztah k folku i způsob, jakým interpret změnil populární hudbu, přibližuje Elijah Wald. Na pole domácí detektivky vstupuje po hororu Temné znamení František Šmehlík, který je i úspěšným judistou, s románem Slyšet jeleny zpívat.
O dětech vyrůstajících v digitální době pojednává varovná publikace Nebezpečný efekt kyberpsycholožky Mary Eiken. Nejmenším čtenářům je určena moderní zálesácká příručka Mazej ven!, za níž stojí Catherine Ard.
Příznivci non fiction mohou vybírat třeba z titulu Checkpoint Charlie o hraničním přechodu mezi Západním a Východním Berlínem, jehož historii rekonstruuje Iain MacGregor, Agnessa přinášející svědectví manželky stalinského čekisty, jejíž vzpomínky zaznamenala Mira Jakovenkova, nebo z knihy Krysí stezka o životě vysoce postaveného nacisty Otta von Wächtera, kterým provází Phillipe Sands.
Foto: 2media
