Poslední koncert Mandrage? Žádný pohřeb kapely, ale ukázka hudební solidarity
„Všichni jsme do poslední chvíle věřili tomu, že to zvládnem a že to bude fajn. Že odejdeme ze scény s čistým štítem a třeba se zas jednou, celí šťastní, vrátíme. Naše plány ovšem vzaly za své.“ Tak oznámila kapela Mandrage 29. ledna svým fanouškům, že plánované turné kromě pražského koncertu vůbec neproběhne. A že pražský koncert bude bez frontmana. I navzdory této skutečnosti se v sobotu Forum Karlín zaplnilo k prasknutí.
Místo truchlivé atmosféry a ‚pohřbívání‘ kapely se návštěvníci dočkali neobvyklé ukázky solidarity českých hudebníků. Když se Mandrage dozvěděli, že nebudou moci odehrát koncert s Víťou Starým, jak podle jejich slov do poslední chvíle doufali, rozhodli se pouze pár dnů před show obvolat své kolegy z hudební branže a poprosit je, jestli by se v naprosto šibeničním čase naučili jednu z jejich písniček a tu si s nimi nezazpívali na pódiu Fora Karlín.
Na stagi se tak během jednoho koncertu vystřídalo hned několik hudebníků, kteří si na jeden večer vzali písně kapely Mandrage za své. Nejčastěji mohli přítomní slyšet zpěváka Sebastiana, který vystoupil zároveň jako předskokan a jehož se měli návštěvníci dočkat i na dalších zastávkách Dlouhého února. Podpořit kapelu přišla ale i zpěvačka Anna K., Katarína Knechtová, Debbie, Mirai i její blízcí spolupracovníci.
Song Na dlani zazpíval Adam Mišík, Punk Rock Song Looky z kapely Lety Mimo, Thom ze skupiny Imodium skladbu Waterloo. Kapela Jelen se chopila songu Endorfiny, který obohatila o foukací harmoniku, a Žofie Dařbujánová, frontmanka kapely Mydy Rabycad, si vybrala písničku Apolinář, o níž se poslední dobou spekuluje, že je jakýmsi vyznáním Víti Starého z problémů, kterým propadá podle všeho dodnes.
Poslední koncert kapely Mandrage tak vůbec nebyl žádným průšvihem, jak se mohlo na základě okolností zdát. Návštěvník peněz za lístek rozhodně nemusel litovat a kapela, byť ne celá, se tak mohla rozloučit se svými fanoušky posledním koncertem. Hodnotit zpěv a výkony jednotlivých interpretů není na místě. Jasně, že se někteří v textech ztráceli, využívali nápovědu a nechávali si pomáhat od publika. Ani jeden z nich neměl dostatek času se s písničkou sžít tak, aby mohl podat stoprocentní výkon.
Fanoušci, kteří při poslední písni postupně propukávali v pláč, byli rádi, že si mohli možná naposled zazpívat na živo skladby své oblíbené kapely. Mandrage nekomfortní situaci ustáli, přichystali koncert, za který se rozhodně nemusí stydět a odcházejí ze scény s tím, že rozhodně ostudu neudělali.
