Lazarus aneb David Bowie tak, jak ho známe a máme rádi
Divadlo Komedie, jež patří mezi trojlístek Městských divadel pražských, nabízí oproti konzervativněji zaměřeným ABC a Rokoku repertoár pro mladší a náročnější publikum, které vyhledává neotřelé a moderní inscenace.
Nejinak je tomu v případě české premiéry muzikálu Lazarus z pera Davida Bowieho, který je jakýmsi sequelem novely Waltera Tevise Muž, který spadl na zemi a její následné filmové adaptace v režii Nicolase Roega. Zpěvák v ní ztvárnil titulní roli mimozemšťana Thomase Jeroma Newtona, který je vyslán na Zemi, aby získal vodní zdroje pro svou domovskou planetu trpící extrémním suchem.
V muzikálu se Newton (Ondřej Ruml v alternaci s Igorem Orozovičem) vrací coby zbídačený alkoholik, který uvízl na světě, z něhož nemůže uniknout. Na mysl mu tanou vzpomínky na jeho dávnou pozemskou lásku Mary Lou i utopické plány na sestavení raketoplánu, které s ním spřádá jeho tajemná múza (Erika Stárková).
Erika Stárková s Igorem Orozovičem. Foto: Petr Borecký, archiv MDP
Kdo od představení očekává nosnou zápletku a pevnou strukturu děje, bude zklamán. Hra je více než stupňujícím se příběhem mozaikový sled na sebe nepříliš navazujících kratších scén, kdy hlavní hrdina společně se svou přízračnou dívkou filozofuje o konci života a nechtěné nesmrtelnosti, jíž čelí s kořalkou v krvi.
Pozoruhodná je však výprava scény složená ze dvou velkých boxů, přičemž do dolního je umístěna kapela. Právě hudební složka je vedle vizuální stránky největší devizou díla, v němž zazní jak klasiky ze sedmdesátých let jako The Man Who Sold The World, Life On Mars či Heroes, tak i novější nahrávky z desek The Next Day a Blackstar.
Tvůrci se chytře rozhodli pro zachování anglických originálů písní, které představitelé interpretují překvapivě skvěle. Svým plným hlasem vyniká zejména Erika Stárková a nezaostává za ní ani Igor Orozovič, jehož proměna ve „vyzáblého bílého vévodu“ je uchvacující. Depresivního a neduživého opilce se mu podařilo ztvárnit velice přesvědčivě.
Lazarus (možná ne náhodou zasazený na jevištní prkna v Lazarské ulici) potěší skalní fanoušky novátorského a svým způsobem podivínského hudebního chameleona a zároveň uspokojí diváky, kteří dávají přednost alternativě před mainstreamem.
Igor Orozovič coby Thomas Jerome Newton. Foto: Petr Borecký, archiv MDP
