Pátek v Banátu: Harmonika při snídani s nohama v potoce
Naproti hospody U Medvěda se zrovna schází dav bouřlivě povzbuzující pravděpodobně prvního dnešního nadšence, který se rozhodl vyběhnout na místní kopec Kovárna. Největší borci se vlezou do dvou minut, jiní překonávají kameny a kluzkou trávu s nasazením všech sil. Všichni ale nakonec popadnou dech nahoře u jedné ze tří vlajek, po boku tu vlaje vlajka EU, Česka a Rumunska.
Kovárna, Foto: Anežka Gavendová
V sálku zvaném Kamín, sídlícím vedle místní školy, se opět scházejí účinkující ze slam poetry. Za hranice všedních dnů se vydali Lumi, Honza Dibitanzl, Caledon a Dave. Probrali opravdu širokou škálu témat, od těžkých gymnaziálních testů z fyziky, přes existenciální krize až po Masaryka. Nejvíce bodů si od publika vysloužil Dave, a tak se i při druhé exhibici ocitl na prvním stupínku, nutno říct, že rozhodně zaslouženě.
Slam poetry v Banátu, Foto: Anežka Gavendová
Slovácké folklorní uskupení 12:piet dorazilo společně s námi vlakem přímo z Nivnice a na menší scéně se díky nim zvedají nad hlavu ruce snad všech z publika, a to i přes úmorné popolední vedro. Mezi tím se opodál zmocňuje Kamínu Honza Dědek a do svých Sedmi pádů si jako prvního zve ekonoma Tomáše Sedláčka. Řeč se netočí pouze kolem peněz, o kterých mimochodem host prohlašuje, že mají převážně duchovní, domluvenou hodnotu, ale i kolem Listování, scénického čtení podle jeho po všech frontách úspěšné knihy.
Jako další vybíhá na pódium Tomáš Jeřábek, známý nejen z reklamy na jednu z hlavních bank, ale i jako moderátor televizních stand-upů. Ten se rozpovídá o svých zkušenostech s improvizací v kabaretní skupině vosto5 a dostane se také na jeho novou životní roli, totiž otcovství. Celá talk show se nese, jak už je u Honzy Dědka zvykem, v lehké a přátelské atmosféře. Tvář posledního zpovídaného znají diváci pravděpodobně především z pořadu A dost!, tady v Banátu ale představuje svůj nový projekt nesoucí také jeho jméno - Jan Tuna na cestách. V sále už začíná být nedýchatelno, ale i přesto je pořád narváno, ať už na následující přednášce chirurga bez hranic Tomáše Šebka, nebo filmu o Filipu Topolovi Takovej barevnej vocas letící komety.
Výhled do vesnice, Foto: Anežka Gavendová
V osm hodin večer se pozvolna ochlazuje a začíná odliv návštěvníků od Medvěda směrem k Ujbányji a Vile. Někteří si na cestu půjčí koloběžky a fičí až na místo po nové hladké silnici, jiní zvládnou třičtvrtěhodinovou procházku do vedlejší vesnice po svých. Takovou cestu člověk nemůže absolvovat sám, a tak se seznamovacím prostředkem stává legendární višňovka, ukulele, nebo třeba sdílená čelovka, která zvlášť v některých úsecích přijde vhod. Seskupit tak obrovskou partu fajn lidí na jedno místo vzdálené asi dvacet hodin cesty vlakem od domova je věda. V každém z návštěvníků se ale určitě schovává alespoň kousek punkové duše, která tvoří pověstnou eibentálskou atmosféru. Ta je popsatelná jen těžko, a jak říkají sami organizátoři, Banát se musí zažít. Jde to jen tady, na konci světa mezi Kovárnou a Dunajem.
Dnes večer si festival podmaní hudebnice Bára Zmeková, nebo zdejší známá firma Terne Čhave, táhnoucí to často až do pozdních nočních hodin s posledními přeživšími. Když jdou všichni spát, do stanů nebo do kouzelných domečků k místním lidem, slyšet jsou už jenom cvrčci okupující snad každý lístek v okolních lesích a loukách. A jaká je vaše představa ráje?
