ROZHOVOR: V projektu Monument/um se nechceme uzavírat jen do sudetské tematiky, říká Lenka Dusilová

Čtyři komponované večery na podporu chátrajících památek v českém pohraničí chystá společně s umělcem VJ Aeldrynem během léta v rámci projektu Monument/um. Šestinásobná držitelka ceny Anděl s nezaměnitelným hlasem Lenka Dusilová se tak symbolicky vrací i ke svým vlastním kořenům.

Projekt Monument/um chce upozornit na neutěšený stav vybraných českých památek, objevovat a medializovat ty, které mají ambice být, nebo již jsou součástí společensko-kulturního života.

Pro první ročník organizátoři k oživení zvolili kostel Navštívení Panny Marie v Horním Vítkově blízko Chrastavy (27. července), gotický hrad Hauenštejn nedaleko Ostrova nad Ohří (3. srpna), Jablečné lázně v Jablonci nad Nisou (17. srpna) a někdejší továrnu v Temném Dole v Horním Maršově v Krkonoších (24. srpna).

Pocházíte z Karlových Varů. Vedl vás ke vzniku projektu Monument/um osobní vztah k rodnému kraji?

Možná to byl jeden z malých důvodů, proč se rozkročit i do Karlovarského kraje. Vedle toho jsme měli k tomuto kraji blízko i díky Jardovi Vyčichlovi, našemu externímu spolupracovníkovi. Ten nám dával tipy na památky, které bychom mohli navštívit, a hodně projektu v jeho začátcích pomohl.

Kostel Navštívení Panny Marie v Horním Vítkově. Foto: Zdeněk Dam

Když jsem přemýšlela nad inspirací, o čem vést dějovou linku mezi řádky, tak už dlouhá léta je v mé hudbě inspiračním zdrojem moje rodina, její historie a příběh s nedohledatelnými kořeny. I když znám svou rodinnou historii značně útržkovitě, podněcuje přesto moji fantazii k různým reálným i nereálným příběhům a emocím, které ventiluji právě přes hudbu. Cítím jistou paralelu právě mezi příběhem mé rodiny a příběhy a atmosférou těchto památek v pohraničí. Proto jsme se rozhodli také pro Karlovarský kraj. Zásadní pro nás ale je atmosféra bývalých Sudet, se kterými se pojí téma vykořeněnosti i můj rodinný příběh.

Zorganizovat cyklus představení na podporu památek vás prý napadlo před čtyřmi lety, když jste v Duchcově vystoupili na podporu Reinerovy fresky. Na co šel výtěžek z vaší akce?

Na celou první část restaurování fresky bylo třeba vybrat 208 tisíc korun. Benefičním koncertem a příspěvky návštěvníků zámku se vybralo necelých třicet tisíc korun – ty pomohly v úvodní fázi první části restaurování fresky Nanebevzetí Panny Marie od Václava Vavřince Reinera.

Podle jakého klíče jste vybrali další památky, které projektem podpoříte?

Z řady tipů jsme vybrali asi patnáct, které jsme osobně navštívili. Pro finální výběr jsme pak preferovali ty objekty, za nimiž stojí spolky, instituce či města, která se snaží oživit nejen zmrtvělé místo, ale i tamější komunitu, a dávají památky kámen po kameni dohromady.

Hrad Hauenštejn. Foto: Aleš Novotný

Za každou z vybraných památek už pak stojí konkrétní lidé, obvykle velcí srdcaři, kteří mají k danému objektu vztah a jsou připraveni do něj nadále investovat energii. Nezbytné samozřejmě bylo i hledisko bezpečnosti, kapacita objektu, genius loci a řada dalších parametrů.

Jaký bude koncept komponovaných večerů Monument/um?

Když se za námi někdo rozhodne vypravit, zažije nejen speciální audiovizuální koncert, ale objeví i prostory, které mají svoje silné charisma a jedinečný charakter. Každý ze čtyř koncertů bude mít proto úplně jinou atmosféru a vyznění. Lidé ovšem musí vyvinout přeci jen nějaké úsilí, aby to zažili – musí si udělat vlastně takový výlet, kdy stráví nějaký ten čas v daném místě, krajině, nasáli její atmosféru a prohlédli si i památku.

Samotné představení zahájí erudovaný člověk, který vypoví něco o historii a architektuře památky, poté bude promítnutý krátký medailon zaznamenávající vztah člověka, který stojí za danou památkou. Z něj se dozvíte všechno o jejich citových i hmotných a fyzických investicích, které vynaložili k oživení těchto míst, aby mohla dál sloužit místním komunitám a najít své uplatnění.

Jablečné lázně v Jablonci nad Nisou. Foto: Jan Freitag

Než se odehraje mluvené slovo i tento dokument, pomalu se setmí, a to bude ten čas, kdy začne náš audiovizuální koncert, který připravujeme s vizuálním umělcem Kubou Aeldrynem. Toto pásmo má zhruba 50 minut a je postavené na hudebních krajinách z větší části vytvořených přímo pro vybrané památky. Objeví se v něm různé útržkovité hudební i vizuální fragmenty ze všech z nich i některé zhudebněné básně nebo starší hudební krajiny, se kterými pracuji v současnosti.

Poslední večer se původně měl konat v Duchcově na podporu již zmíněné Reinerovy fresky, místo se ale změnilo na Fabriku Temný Důl v Horním Maršově. Proč?

Zámek Duchcov, který se sice ve výběru památek nakonec neobjevil, v projektu figuruje dost zásadně už tím, že právě tam celý nápad vzniknul, a to i díky tehdejšímu kastelánovi Marianu Hochelovi, velmi osvícenému a otevřenému člověkovi. Na projektu pracujeme již třetí rok a za tu dobu se tam udály jisté personální změny a vzhledem k nižšímu entuziasmu z jejich strany jsme vyhodnotili, že tento rok Duchcov do výběru nedáme.

Fabrika Temný Důl v Horním Maršově. Foto: Josef Dvořáček

Zvolili jsme nakonec náhradní památku Fabriku Temný Důl, za kterou stojí lidé, kteří jsou velice vděční, že se s Monumentem na jejich památce objevíme, a jsou schopni nám pomoci v realizaci, aby vše v bezpečí a bez technických problémů proběhlo.

Všechny zvolené památky pro pilotní ročník se nachází na území někdejších Sudet. Budou příští ročníky zaměřené na jinou oblast?

Velice nerada bych předbíhala událostem, dokud nemáme dokončený pilotní ročník. Je to pro nás srdcová záležitost, takže sníme a máme představy, plány a vize o tom, co by se s Monumentem dalo vše udělat a kam bychom se mohli rozkročit v příštích letech. Teď je ale důležité zrealizovat tento ročník.

Pokud uvidíme, že je to smysluplné a vítané, že to lidi zajímá a památkám to alespoň nějakým způsobem pomohlo, tak bychom rádi pokračovali za rok nebo za dva coby bienále. Zaměření vám v tuto chvíli neřeknu, nechceme se uzavírat jen do sudetské tematiky. V Čechách a na Moravě je spousta zajímavých míst, která by stála za prozkoumání, a myslím si, že si tato místa, pokud se tím budeme dál zabývat, opět sama řeknou, kterým směrem se vlastně tím příběhem vydat. 

Foto: Mona Martinů



Ze stejné rubriky

Všechny
1 z 3