Sladká nevědomost pro diváky Šťastného Lazzara
Příběh mladého rolníka Lazzara, který se ke všem chová, jak nejlépe umí, je bezpochyby nejlepší z nezávislých březnových filmů v našich kinech. Skvěle pracuje s magickou atmosférou a s příběhem, který je vlastně mnohovrstevnatým podobestvím. Je plný výborných hereckých výkonů a nejvíce si ho užijete, když si o něm nic víc předem nezjistíte!
Scénář totiž obsahuje zásadní zvrat, který distributor bohužel zařadil do anotace filmu. Šťastný Lazzaro skvěle manipuluje s nic netušícím divákem a dostává ho do kůže vlastních protagonistů, kteří také žijí ve sladkém “osvobozujícím” nevědomí.
Šťastný Lazzaro, který pracuje v uzavřené komunitě rolníků pěstujících tabák pro Markýzu De Lune, je otloukánek, na kterém se rolníci vybíjejí a který dělá první a poslední, na co si kdokoliv vzpomene. Ne že by musel, ale prostě proto, že to považuje za správné. Hlavního herce v roli Lazzara, Adriana Tardiola, je těžké si představit v jakékoliv jiné roli. Působí, že se pro neustále šťastného a usměvavého “světce” narodil. Jeho pohled jako by křičel, že každému bezmezně důvěřuje a divák je z jeho osudu naměkko.
Scénář se zcela zaslouženě může honosit oceněním z Cannes, pohrává si s divákem a vypráví naprosto srozumitelné podobenství o nástupu moderního světa a o významu důvěry a laskavosti. Kde jsou hranice lidského zneužívání? “Lidé jsou jako zvířata, osvoboď je a oni zjistí, že jsou uvězněni v okovech vlastního neštěstí.” Scénář zručně kombinuje realistický svět s tajemnými magickými elementy: rolníci vytváří vítr, vlci si povídají s lidmi, zvrat uprostřed filmu...
Režisérka a scenáristka Alice Rohrwacherová vtiskla filmu atmosféru slunečných, ale drsných zašlých časů, která je podpořena tím, že film je natočený na 16mm film. Vypadá jako staré fotografie a působí dojmem, že se příběh odehrává ve feudální Itálii. Tato iluze je však nabourána příjezdem Markýzy a jejích dětí a později se úplně rozpadne jako domeček z karet. Barvy zchladnou a hudba zpomalí. Co zůstane, je něha, se kterou film sleduje osud Lazzara.
Film trvá lehce přes dvě hodiny. Pro diváka, který se dokáže naladit na pomalejší, jemnou a magickou atmosféru Šťastného Lazzara, to ale uteče jako voda.
