Vítězná sestava se nemění. Galileo je stále výborný nadčasový muzikál ze staré školy
Byl výjimečný před patnácti lety a skvělým zůstal i v novém provedení. I když je vlastně Galileo tak trochu starý známý a stejný. Stěžejní dílo Janka Ledeckého se vrátilo tentokrát do Divadla Hybernia a dokázalo svou nadčasovost a sílu. Už jen to, že autor dokázal dát dohromady téměř totožný ansámbl herců a zpěváků, naznačuje, jak skvělá parta tenkrát v Kalichu vznikla. A zbytek už je nasnadě. Kde je dobrý tým, vše ostatní se tak nějak dostaví samo.
Tak jednoduché to samozřejmě není a nebylo. Za vším stála pečlivá rešerše a nesmírný talent Ledeckého, který toskánského astronoma přívedl k životu. Žádná rychlokvaška, ale poctivá práce po hudební i lyrické stránce. Publikum titulní skladbu Nikdy to nevzdám zpívalo tehdy s obsazením a s autorem na jeho mnoha koncertech. Ale Galileo rozhodně není muzikálem jednoho hitu. Je zajímavý ze všech možných úhlů pohledu.
Dramatický příběh o boji jedince proti společnosti přibližuje divákovi skvělá scéna, kde jinak tolik nadužívané projekce využívá muzikálový tým minimálně. Naopak vynalézavě posouvá kulisami ve tvaru hvězdy. Prim hrají živé sochy, plynulá návaznost konstrukce na pohyb herců či něco tak jednoduchého jako neustálé šplhání a seskoky protagonistů, které působí přirozeně a mají řád.
Company, která logicky doznala omlazení, nechyběla energie a s choreografkou Leonou Qašou Kvasnicovou v zádech byla více méně sázkou na jistotu. Režisér Šimon Caban zase dokázal, že patří mezi českou muzikálovou špičku a s takovými umělci měl úlohu o to snažší. Nejde však jen o pěvecké a herecké stálice, které muzikál nabízí, ale především o nesmírně chytrý a pestrý casting.
Ledeckého barevně zajímavý hlas doplňují dvě rockové věže Vojtek a Kolář, něžná Laurinová nebo komediální dvojice Vodochodský - Maděrič, z níž druhý jmenovaný skoro až připomíná úlohu Annase ze slavného Webberova díla Jesus Christ Superstar. Paletu různých hlasů jistí civilní herectví, které nezabředává do neřízené taškařice (s logickou výjimkou komediální dvojky) ani do přehrávaného patosu. Délkou pak Galileo nachází zlatou střední cestu mezi přetaženou nudou a odfláklou besídkou, kterou mnohdy tuzemské muzikály v současnosti nabízí.
Pro Galilea platí ohrané klišé, že v jednoduchosti je síla - avšak pouze v případě, když je realizace provedená chytře a promyšleně. Opětovný úspěch muzikálu Janka Ledeckého tak rozhodně není ve hvězdách. Je až negalileovsky jistý a nezvratný.
