Inscenace Lonely, horny, only zkoumá osamělost v době nekonečných možností online známostí
Swajp, swajp, swajp. Stačí jeden pohyb prstu po obrazovce monitoru mobilního zařízení a člověk může najít svou spřízněnou duši. Nebo alespoň povyražení na jeden večer. Snadné seznámení, rychlá možnost setkání a příležitost k ‚anonymnímu‘ sexu dávají další rozměr naší každodennosti. Přitom významně proměňují pojetí intimity, partnerských vztahů a lásky.
A Studio Rubín se rozhodlo prozkoumat tento fenomén v inscenaci Lonely horny only. Herci Anita Krausová a Vojtěch Hrabák předvádí všechny střípky, které jsou uživatelům online seznamek tak známé. Neustálé kontrolování nových zpráv či ‚spojení‘, nenasytné projíždění fotografií, jejich povrchní hodnocení i schovávání se za anonymní přezdívky. A také samozřejmě narychlo domluvené schůzky a ranní probouzení v neznámé posteli.
Režisér Ondřej Štefaňák a dramaturgyně a umělecká šéfka divadla Dagmar Radová v inscenaci vsází nejen na působivé dialogy dvou herců, ale rovněž na výraznou audiovizuální složku, která dělá z inscenace místy až psychedelický zážitek. Dokáží díky ní navozovat přesně takové emoce, které potřebují. Hra totiž nemá být prvoplánově vtipná, ústřední linkou je poněkud paradoxní samota, která se dostavuje navzdory nekonečným možnostem známostí z Tinderu. Samota, kterou nesnášíme, když jsme osamocení, a naopak po ní toužíme v době, kdy s někým jsme.
Zatímco se tedy v první části inscenace divák od srdce zasměje (především ten, který má s online seznamkami své zkušenosti), postupem času se dostavují spíše pocity jakéhosi sevření a tísně. Ostatně jak tomu často bývá i u samotných seznamek. Počáteční nadšení střídá rozčarování, někdy rezignace. O tragičtějších případech radši nemluvit.
A Studio Rubín se novou inscenací dokáže dostat pod kůži i do hlav svých návštěvníků, kteří budou o Lonely horny only i nadále přemýšlet, ať chtějí či nikoliv. A mohou za to nejen výborné herecké výkony, ale rovněž vyladěný soundtrack, rekvizity a světla, která vytváří neobvyklé a působivé scénické obrazy.
Foto: A Studio Rubín