Nečekaně zábavný Aquaman alias podmořský Blade Runner zachraňuje lidstvo ve vizuálně krásném ale předvídatelném světě
Čekali jsme dlouho, ale komiksový světe div se, i DC Comics vypustilo snímek, na který se můžete bez obav podívat jednou a možná i víckrát. Po roce opět přichází právoplatný král Antlantidy, míšenec, ochránce moří Aquaman alias Jason Momoa.
Ačkoli ho z podmořského světa mají rádi jen zvířata a jeho matka, královna Atlantidy, Atlanta, musí se postavit do čela všech oceánů. Atlanťané totiž chtějí rozpoutat válku se souší, jelikož lidé vhazují do vody odpady a zabíjejí podmořská zvířata. (A hned tu máme naštěstí jen náznak ekologického apelu.) K záchraně obou světů ale Aquaman potřebuje bájný trojzubec.
Zásnuby vtipu a trapnosti
Když jsme Aquamana viděli v Justice League, byl něco jako Hulk. V podstatě nemluvil, jen ničil a bojoval. To by ale u více jak dvouhodinového snímku asi neprošlo, takže podmořský svalovec udělal v téhle oblasti velký pokrok. Nejenže mluví a vtipkuje, ale některým jeho vtipům se skutečně dá zasmát.
Na druhou stranu si ale musíme přiznat, že jiné Aquamanovy žerty jsou za hranicí trapného klišé a že mnoho vtipných momentů ve filmu zřejmě nebylo zamýšlených. Například když se Nicole Kidman během největší bitevní vřavy vynoří z hlubin v přepychových šatech bez jediné skvrnky a jedním slovem celou bitvu ukončí. Tohle asi na souši nemůžeme očekávat, protože tady dámy vypadají bídně už po dvou valčících, a i když řvou na své opilé ctitele sebevíc, nikdy je neposlechnou.
Blade Runner pod mořem
I když v dialozích má tedy Aquaman stále co dohánět, po vizuální stránce se mu nedá nic vytknout. A teď nemyslím jen herce Jasona Momou, ale spíš animovaný svět, ve kterém se pohybuje. Tvůrci v čele s režisérem Jamesem Wanem (V zajetí démonů) vytvořili podvodní zemi plnou barev, historických odkazů a nápaditých detailů. Pro místy lehce temná mořská zákoutí byl podle Wana jednou z největších inspirací Blade Runner a jeho typicky noirový nádech.
"Down to the musical score, I wanted to- my inspiration was Jean-Michel Jarre, Giorgio Moroder. So, very sort of '80s sort of electronica. And Vangelis, of course, with what they did on Blade Runner. So, I really wanted that kind of flavor." - James Wan
Autoři také odstranili tolik kritizované bubliny, ve kterých postavy z Justice League mluvily, a vymysleli zajímavé kostýmy, které dokážou upoutat pozornost. Někdy až tak, že se musíme zamýšlet, proč mladší bratr Aquamana Orm chodí celou dobu na souši v obleku naplněném vodu, aby mohl dýchat, a v závěrečné bitvě mu vzduch vůbec nic nedělá.
A podobných nevysvětlených momentů je bohužel pod hladinou oceánu víc. Nebo bohudík? Divák totiž kvůli tomu nemá čas přemýšlet o tom, že v podmořském světě je každý dějový posun průzračný jako voda v oceánu. Trochu kalu nebo řas tam sice najdete, i tak ale víte, kudy Aquaman půjde, nebo jak to celé skončí. Překvapit vás nakonec dokáže snad jen jádro zemské.
Na konci roku tak DC Comics vylepšilo svou reputaci a udělilo Marvelu pěkný políček do tváře. Aquaman je jasným vzkazem pro všechny milovníky komiksového světa na plátně, který říká, že i DC je třeba brát vážně. Navzdory chybám a kýčovitým momentům se podmořský Blade Runner může směle přidat za Temného rytíře. Sice ještě není v popředí, ale už je ho za Jokerem alespoň vidět.