Průměrná akční podívaná s pořádnou dávkou stereotypů. Útok z hlubin je dalším z klasicky butlerovských filmů
Gerard Butler se vydává se svou ponorkou na záchranu jiné americké posádky. Nachází ale jen zničenou ponorku, mrtvá těla a nepřátelskou loď. Boj by se klidně mohl zvrhnout ve třetí světovou válku. Jedinou možností je zachránit ruského prezidenta před jeho vlastními lidmi a dopravit ho do bezpečí.
Začíná tedy honička plná bitev, přestřelek, taktických manévrů a těžkých rozhodnutí, tedy akční podívaná v pravém slova smyslu. Ačkoli děj není nijak složitý a všichni předem vědí, co se bude dít, vše ubíhá ve svižném tempu a divák o nudu ani nezavadí. V mezičase ho z úst Gerarda Butlera pobaví vtip a jede se dál.
Černobílý svět
Bohužel stejně jako se nešetří kulkami, nešetří se v příběhu ani stereotypy. Americká armáda je jedinou záchranou celého světa. Rusové jsou strůjci všeho zla. Černobílé vidění Útoku z hlubin je po celou dobu neuvěřitelně otravné. Američané jako by se vyhýbali všem chybám. Dokonce i když jeden z vojáků ve stavu naprostého ticha upustí klíč, další ho chytí, což každý divák odhadne zhruba deset sekund dopředu. Kromě toho se snímek neubrání ani velmi kýčovitému konci, který se diváka snaží násilím donutit k slzám dojetí.
Nad hladinou, a přesto pod hranicí průměrnosti
V podstatě se ale tak dá Útok rozdělit na dvě části – boj v ponorce a boj na souši. U první jmenované kategorie milovníci akčních filmů ocení už jen to, že existuje. Mnoho "ponorkových" filmů už totiž dnes v kinech nevidíme. Scény v mírně klaustrofobním prostředí jsou tím pádem pro divácké oko nevšední a někdy i napínavé. Příběh ale začne paradoxně strmět klesat ve chvíli, kdy se dostane nad hladinu. Dostane se tak pod hranici průměrnosti a divákovi nezbyde nic jiného, než se modlit za návrat k stále (herecky) stejnému veliteli Gerardu Butlerovi.
Útok z hlubin tedy perfektně zapadá mezi butlerovské filmy typu Pád Bílého domu, Pád Londýna a Geostorm. Od takových filmů nemohou diváci očekávat děj plný zvratů nebo snad propracovanou psychologii postav, ale jen akci, u které z pohodlí svého křesla mohou jíst popcorn. A přesně to Útok z hlubin splňuje. Nic víc, nic míň.
