Máří Magdaléna: jemný a realistický portrét ženy, která stála u zrodu křesťanství
V poslední době, a to nejen v rámci hnutí MeToo, se téměř roztrhl pytel s příběhy vlivných žen, které se nějakým způsobem zapsaly do dějin. Biblický příběh ukřižování Ježíše Nazaretského byl zfilmován a převyprávěn už mnohokrát, nikdy však z pohledu ženy, která ho doprovázela. Každý z filmových tvůrců zpracovává biblické příběhy po svém - někdo jako epické fantasy legendy (například film Noe z roku 2014), někdo naopak jako pomalejší, přemýšlivější a mnohem realističtější portréty osobností, o nichž se v Bibli píše. Naštěstí je nový film o Marii z Magdaly tím druhým případem.
Marie (Rooney Mara) je doslova černou ovcí rodiny. Modlí se, kdy a kde nemá, nechce se vdát, bratři i otec se za ni stydí a snaží se jí pomoci. Domnívají se, že má v sobě démona. Pošlou pro ní tedy léčitele, který je zrovna na cestě skrz jejich rybářskou obec. Tak se Marie setkává s Ježíšem (Joaquin Phoenix) a začíná pozorovat jeho práci. Vidí zázraky, které Ježíš koná, a cítí s jeho filosofií dobra, míru a odpuštění. Rozhodne se ho následovat společně s dalšími apoštoly, na úkor čehož se vzdá své rodiny a svého dosavadního života. Postupně se stává Ježíšovou pravou rukou, pomáhá křtít nové a nové následovníky a slouží a rozdává naději po jeho boku.
Jejich pouť však míří do Jeruzaléma, místa, kde to vše skončí - a nebo začne. Záleží na úhlu pohledu. Film rozhodně není feministickým portrétem ženy, které kdyby nebylo, kdo ví, kde dnes jsme. A ačkoli z postavy Marie téměř nespustíme oči (kamera je na ní snad přilepená a když náhodou není chvíli v záběru, hned je to napraveno), pořád je pouhým následovníkem, vše se točí kolem proroka a mesiáše Ježíše, který má vidění a koná zázraky. Jeho ostatní následovníci plánují převzetí Jeruzaléma a i zbytku světa, aby mohlo být nastoleno království, jehož příchod Ježíš slibuje. Dle filmu Marie jako jediná postupně začíná rozumět, že království nepřijde formou moci a vlády nad lidmi a že Ježíš rozhodně nezamýšlel rozšířit své učení a víru pomocí krveprolití.
Nejdůležitější roli v celém snímku má kamera. Scénář je téměř minimalistický, zdá se však, že se snaží od Bible odchýlit co nejméně. Možná proto se snaží přidávat minimum vlastních replik, které by možná vyplnily potenciální prázdnotu a podtrhly atmosféru, celkově by ale byly zbytečné. Stejně tak tvůrci moudře a opatrně naložili s Ježíšovými zázraky - vrchol všeho nadpřirozeného, co ve filmu lze vidět, je oživení mrtvého Lazara a pak Ježíšovo zmrtvýchvstání, kdy se Marii Magdaleně zjevil a ona pak o tomto úkazu informovala zbylé apoštoly. Nejde o dramatický snímek, jehož primárním a jediným cílem by bylo z diváků vyždímat emoce.
Citlivě pojatá kamera dává prostor hercům projevit se i beze slov, ukazuje Mariinu lásku k Ježíši a jeho učení a i její postupně rostoucí zapálení pro věc a stále větší pochopení toho, co se tento učitel snažil lidem předat - jak během svého života, tak díky své smrti. Kamera v kombinaci s hereckými výkony také divákům jasně ukazuje, jak těžký je Ježíšův úkol na Zemi a jak sám cítí jeho tíhu a postupně se s ním vypořádává, aniž by o tom musel on nebo ostatní postavy mluvit. To vše je prokládáno mnoha úchvatnými záběry na krajinu Sicílie, kde se film natáčel.
O Máří Magdaleně kolují různé legendy - ať už to byla prostitutka, nebo světice, manželka Ježíše, nebo jen jedna z mnoha “obyčejných” následovníků - pravda může být jakákoli, tento snímek každopádně za vidění v kině stojí. Je to jinak, nově pojatý biblický příběh, pokorně a bez příkras odvyprávěný pohled na jednu z mnoha postav, o nichž se do dnes učí děti ve školách.
Foto: CinemArt.cz
