Extrémní rychlost je zábavnou akční jednohubkou a příjemným překvapením
Andrew a Garrett Fosterovi (Scott Eastwood, Freddie Thorp) jsou nevlastní bratři, kteří se snaží uctít památku svého otce tím, že následují jeho sen a kradou drahá a luxusní auta. Nejsou v této oblasti žádnými nováčky, nýbrž sehraným týmem, do nějž ještě spadá Andrewova krásná přítelkyně Steph (Ana de Armas) a později i její kamarádka Devin (Gaia Weiss), která se živí převážně okrádáním turistů. Bratři se náhodou dostanou do ne úplně bezpečného sporu mezi dvěma mocnými muži - nadšenci do sběratelských automobilů - tím, že jednoho z nich okradou, a když jsou polapeni, aby se zachránili, slíbí pro něj okrást toho druhého.
Zpočátku poměrně jednoduchá zápletka se však postupně dosti zamotává a na hodinu a půl dlouhý film je nám představeno možná příliš mnoho postav. Nejeden divák si asi ještě po filmu bude muset urovnat myšlenky, kdo byl kdo, kdo byl s kým a kdo proti komu, a jak to celé vlastně dohromady dává smysl. Je nám totiž poskytnuto jen opravdu málo času na to, abychom se s postavami seznámili, natož abychom si je správně zařadili či abychom si k nim vybudovali víceméně jakýkoli vztah.
Film už od traileru okázale svádí k srovnávání se sérií Rychle a Zběsile. Kde vzali tvůrci inspiraci, je nepřehlédnutelné, v Extrémní rychlosti pozornému divákovi neunikne podobnost nejen některých postav, ale i zvolené hudby (hlavně ze začátku), motivů, a dokonce i hodně podobné záběry. Narozdíl od Rychle a Zběsile se zde dočkáme hlavně několika drsnějších a věrohodnějších bouraček a výbuchů, při nichž se mírně tají dech, a uvidíme i trochu více krve.
Pokud však na film nemáte příliš vysoké nároky a nejste hnidopich, co bude po celou dobu jen řešit nevysvětlené nesrovnalosti, jako že je jeden z bratrů podle přízvuku Brit a druhý Američan, jistě si ho užijete. Zejména si na své přijdou milovníci krásných aut, kolem nichž se celý příběh točí, a tak je jim věnován dostatečný prostor. Na takové mazlíky se rád podívá snad každý.
Celkově Extrémní rychlost utíká velice příjemně, a ačkoli by možná zasloužila o trochu epičtější finále, pozornost diváka drží celou dobu pevně a nenudí ani chvilku. Rozhodně se jedná o velice příjemné překvapení - žádný vrchol umělecké kinematografie s hlubokou myšlenkou, ale pohodová jednohubka, ke které si dáte popkorn a krásně u ní zrelaxujete.
