Jiný zvuk, více melancholie i krásného hlasu Agnes Obel. Nové album představí již v pátek v pražské Akropoli
Před dvěma lety drobná světlovlasá Dánka s klavírem a svým sametovým hlasem okouzlila pražskou Akropoli, když zde v rámci turné představovala své druhé studiové album Aventine, které bylo dosavadním vrcholem její tvorby.
Zítra se do stejného komorního prostoru, který je jako stvořený pro její meditativní hudbu, vrací s třetím albem Citizen of Glass. To je kritiky velmi oceňované, oproti dvěma předešlým totiž přidala další hlasy, které dávají jejím písním ještě mytologičtější a mystičtější charakter. První dvě písně alba jsou strhující. Avšak jak přicházejí ostatní skladby, člověk začne pociťovat podobnost s alby předešlými. To je poslech na spotify, otázkou je, co předvede Agnes Obel v Akropoli.
Krásná Dánka si píše jak hudbu, tak i texty. To díky tomu, že již od šesti let hraje na klavír a matka jí na klavír hrála mistry klasiky jako Chopina nebo Bartóka, a když jí její učitelka na piano řekla, že by měla hrát jen to, co se jí líbí, řídila se tím. Její hudba je právě kombinací klasické vážné hudby, hlavně co se nástrojů týče, s folkovými vlivy. S jejím hlasem a často nepravidelnou skladbou písní vzniká poutavá zasněná a lyricky melancholická směs zvuků, které pohladí na duši.
