V dojemném Úkrytu v ZOO můžete najít i pražské Výstaviště nebo pevnost Josefov
Rodina Zabinských žije v ZOO a zvířata v ní jsou jejich rodina. Skunk s nimi spí v posteli, malý velbloud každé ráno vyráží se Zabinskou na obchůzku ZOO a sloni se od nich jen tak nechávají hladit po chobotu. Až do 1. žáří 1939, kdy němečtí vojáci napadnou Polsko. Zvířata se rozutečou po ulicích města a z malebného místa uprostřed Varšavy se stane smutné memento a paradoxně i prasečí farma. Okolo ale začnou všechny hrůzy této války – židovské ghetto, bezdůvodné zabíjení lidí i zvířat, znásilňování. A v této situaci se rodina Zabinských rozhodne bojovat proti režimu. Ve varšavské ZOO díky nim najde útočiště místo exotických zvířat přes 300 židů z ghetta.
Příběh tedy v podstatě vypráví obvyklé téma, ale v neobvyklém prostředí. Varšavská ZOO poskytla novozélandské režisérce Niki Caroové (McFarland: Útěk před chudobou) nové možnosti, kterých plně využila. Odpověděla na otázky, které by diváky jinak ani nenapadly. Co se stalo se zvířaty, když byla ZOO zničena? Co dělal pro Adolfa Hitlera jeho hlavní zoolog Lutz Heck, kterého ve filmu ztvárnil (trochu slizce, ale více než uvěřitelně) Daniel Brühl (Rivalové)? Jedinečná přidaná hodnota, kterou jinde nenajdete.
Příliš dojetí škodí
Velmi zajímavý příběh (o to zajímavější, že má nálepku „podle skutečné události“) ale kalí přílišná snaha se zalíbit. Jedno mláďátko na plátně střídá druhé, že se ani nestačíte rozplývat, a pak nastane moment, kdy toho začne být příliš. V jednu chvíli už i nejzavilejší milovníci zvířat pocítí, že někdo za plátnem chce, aby z kina odcházeli s „upatlaným“ obličejem. A nikomu se nelíbí, když si uvědomí, že se ho snaží někdo nebo něco ovlivnit. Touto snahou si tedy tvůrci spíš ublížili.
Ačkoli je film natočen pod hlavičkou amerického studia Focus Features, najdeme zde i českou stopu. V pohádkově krásné ZOO můžete poznat pražské výstaviště, náměstí v Žatci propůjčilo svůj vzhled ulicím Varšavy a pevnost Josefov v Jaroměři se proměnila v židovské ghetto. A tím to nekončí. Ve filmu můžete v epizodních rolích potkat Martu Issovou, Jitku Smutnou, Alenu Mihulovou, Martina Hoffmana nebo Arnošta Goldflama. Známé tváře jistě potěší každého českého diváka a pomohou k tomu, že v nich Úkryt v ZOO zanechá (nejen českou) stopu.
Polský přízvuk není jen tak
Češi ale ve filmu spíše doplňují mezinárodní seskupení hlavní trojice, do které patří americká herečka Jessica Chastain (Marťan), Belgičan Johann Heldebergh (Přerušený kruh) a už zmiňovaný Daniel Brühl se španělsko-německými kořeny. Ačkoli Chastain je v roli Antoniny Zabinské na plátně většinu času, herecky bohužel nevyniká. Její výkon se ztrácí v zajímavém příběhu i prostředí a přímo otravný je její rádoby polský přízvuk, který ze začátku tahá za uši. Muži se potom svých rolí zhostili se ctí. Jejich charaktery zapadly do příběhu, a na rozdíl od Jessicy Chastain se se svými postavami výborně sžili.
Úkryt v ZOO se tedy řadí spíše k lepší části filmové produkce, zvlášť když přihlédneme k tomu, že pomáhá dostat další jedinečný lidský příběh do všeobecného povědomí. Podobné filmy nás navíc, i když v románové podobě, můžou naučit i víc než jen jména a data, která známe ze střední školy. A narozdíl od nich si osudy rodiny Zabinských budete pamatovat.
