X-Men: Apokalypsa - konec světa v rukou mutantů
Po tisícovkách let spánku se v Egyptě probouzí vůbec první a zároveň nejsilnější mutant světa s přízviskem Apokalypsa (Oscar Issac). Toho lidé pro jeho schopnosti po staletí opěvovali jako boha. Apokalypsa však přichází do světa v době, kdy mutanti ani zdaleka uctíváni nejsou a vláda nad světem, zdá se, leží v rukou lidstva samotného – v roce 1983. Rozčilen neadekvátností nového řádu shromáždí kolem sebe skupinu čtyř mutantů (obdoba biblických čtyř jezdců Apokalypsy), jejichž síly několikanásobně zintenzívní. S takto vytvořenou armádou chce zničit současnou, lidmi vybudovanou a očividně nefungující, civilizaci a nastolit nový řád, v němž mutanti znovu zaujmou privilegované místo. Jedním z bojovníků po jeho boku je i zlomený Magneto (Michael Fassbender). Záchrana lidstva nyní leží na bedrech starých X-Menů a mladých svěřenců Profesora X (James McAvoy).
X-Men: Apokalypsa plynule navazuje na Singerův předchozí díl X-Men: Budoucí minulost. Zasazení současného filmu do 80. let umožnilo tvůrcům postavit příběh na nejistotě období studené války a zároveň neuvěřitelného technického a civilizačního rozmachu. Protipólem otevřené Xavierovy akademie jsou nelidské podmínky pro mutanty jinde ve světě. Této disproporce si je vědoma především Raven (neboli Mystique, Jennifer Lawrence), která se snaží jejich práva alespoň v rámci možností hájit.
Zatím poslední díl ságy o mutantech kromě jiného nastiňuje pozadí řady dalších postav známých ze starších dílů a jejich zařazení do týmu X-Menů. Divák se tak setkává například s mladším já Jean Grey (Sophie Turner), Scotta Summerse (neboli Cyclopse, Tye Sheridan), Kurta Wagnera (alá Nightcrawlera, Kodi Smit-McPhee) nebo Petera Maximoffa (zvaného Quicksilver, Evan Peters). Právě scény s Quicksilverem patří k nejzábavnějším ve filmu vůbec. Jedna, podobná záchranné akci Magneta z vězení (ve filmu X-Men: Budoucí minulost), se v daleko větším měřítku objevuje právě v Apokalypse. Přestože její stopáž je všehovšudy dvě minuty, natočit ji trvalo filmařům déle než měsíc. Nejen kvůli tématu je vizuální stránka nového dílu X-Menů možná nejambicióznější ze všech dílů.
Přestože X-Men: Apokalypsa přinejmenším zpočátku může odrazovat pomalým startem, není dvou a půl hodinová stopáž nijak nadsazená. Pokud nemáte rádi akční scény, můžete si přijít na své analýzou ušlechtilých myšlenek, kterými žádný podobný film nešetří. Zasazením do reálného historického kontextu navíc vracejí tvůrci X-Meny tak trochu zpátky na zem. Nelze se pochopitelně ubránit srovnávání s řadou jiných filmů, které pracují s podobnými tématy nebo lokacemi, i tak je ale Apokalypsa film, který už kvůli nepřebernému množství vizuálních efektů stojí za to v kině vidět.
