Sen noci svatojánské: svatba, sex a elfové na Špilberku
Režisérské duo SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský), kteří stojí i za letošní premiérou Romea a Julie, Shakespearovu komedii výrazně osekali a, jak je pro ně zvykem, inscenaci postavili spíše na tělesnosti a hudbě než na mluveném slově. Výsledkem je aktuální výpověď o milostných vztazích a manželství, která stojí na pomezí reality a fantazie.
Inscenace začíná výstupem představitele hlavní role, Davida Prachaře, který civilně divákům představil údajně opravdové novomanžele, kteří budou inscenaci sledovat přímo z jeviště. Přišel mladý pár oblečený do svatebního, kteří si počínali velmi autenticky, a většina diváků tomu opravdu uvěřila. Z hlediště se pak ozývaly salvy smíchu, kdykoliv někdo z ostatních herců na pár nějak reagoval.
Sen noci svatojánské je postaven na výborných hereckých výkonech. V hlavních dvojrolích se představili Vanda Hybnerová a již zmíněný David Prachař. Ten dokázal přesvědčivě oddělit přirozeného Thesea s teátrálním Oberonem. Hybnerová jako Hippolyta a Titanie naopak doplatila na nevděčnost role a její neustálé vzdychání a svádění Klubka (proměněného za osla pomocí kouzelné květiny) bylo místy až otravné.
Čtveřice mladých Athéňanů představovala paralelu k současným zamilovaným teenagerům a jejich výstupy byly nejzábavnější. Velmi vtipná byla Hana Vagnerová v roli Hermie, která vše kolem kropila rozstřikovačem; stejně jako Martin Písařík a Lukáš Příkazký jako mladíci zamilovaní do jedné ženy - Lysandr a Demetrius ve stylizaci do tokajících kohoutů. Hereckým výkonům však dominoval Csongor Kassai v roli mile natvdlého skřítka Puka, který v satyrském kostýmu roztomile pobíhal do kolečka po scéně a mečel.
Inscenace střídala sen s realitou, čemuž výborně pomohla efektní scénografie Jakuba Kopeckého, který na scéně postavil poschoďový dům, v němž dole probíhaly scény z reálného života a v patře se naopak rojili víly a elfové a odpočíval Puk. Fantazii pak doprovázely choreografické výstupy tanečníků s působivou hudbou, která byla buď reprodukovaná, nebo se o ni postaral Václav Kopta přímo na scéně.
Úskalím se ukázala poslední asi půlhodina, kdy vystoupili tři řemeslníci Poříz, Klubko a Píšťala, kteři pro ostatní postavy odehráli divadlo na divadle. Jediným štěstím bylo, že představitely těchto rolí byli právě Josef Polášek, Marek Daniel a Václav Kopta. Díky nim byla tato scéna vtipná sama o sobě, v kontextu inscenace však působila nadbytečně, zdlouhavě a trochu shodila i celé vyznění hry. Kromě této části však byla inscenace svižná, působivá, zábavná a bez zbytečného sentimentu, k němuž Shakespearova hra v jiných zpracováních často směřuje.
(psáno z reprízy 5. 8. 2015 v Brně)