Interstellar: Nebesky dobré sci-fi o tajemstvích vesmíru a síle odhodlání
Kdo by neznal režiséra nesmrtelných hitů Temný rytíř nebo Memento? Londýnský rodák Christopher Nolan, pro kterého je charakteristická osobitá tvorba na hraně komerce a svéhlavého opaku hollywoodského mainstreamu, mě opět překvapil. Pro ty, kdož čekají monumentální vesmírné bitvy, či kapající mimozemský sliz, bude však snímek asi zklamáním.
Dlouhá cesta do neznáma
Očekávaný blockbuster je totiž jiný než konkurence. Ve zkratce Nolanovsky odlišný. Je to však špatně? Přes výpravnost a vysoký rozpočet tvoří jádro filmu komorní příběh o meziplanetární dobrodružné cestě, ve kterém se dočkáme bombasticky zobrazeného vesmíru, povedené kamery, nádherných lokací, ale také kvalitně zahraných hlavních postav. Ne nadarmo je Interstelar přirovnáván ke Kubrickově Vesmírné Odysei, ovšem bez její strohosti a sterility.
Jaký je stručný děj filmu? Lidem na přelidněné Zemi začnou kvůli změně klimatu a nemocným plodinám docházet zdroje jídla. Do vzdáleného vesmíru jsou proto vyslány kosmické lodě NASA s cílem najít potencionálně obyvatelné planety. Někteří z astronautů vyšlou zpět signál o úspěšném přistání.
Právě za nimi o několik let později vyráží další vesmírný „koráb“, jehož cesta má rozhodnout o budoucnosti lidstva. Ve vedlejších liniích Interstellaru pak sledujeme příběhy, ovlivňující hlavní dějovou osu.
Tajemství života, vesmíru a tak vůbec
Co by u jiného tvůrce dopadlo hrozivým klišé, vyznívá jako další Nolanův geniální počin. Přes rozvleklost téměř tříhodinového příběhu, jehož autorem je kromě režiséra a jeho bratra také fyzik Kip Thorne, se totiž tvůrcům podařilo na plátno přenést bombastické dílo.
Pod rouškou mnohokrát omýlané historky o záchraně světa nalezneme klenot hýřící vizuálními orgiemi, ale také hlubokým vykreslením lidské psychiky v krizových situacích. Co také příjemně překvapí, je konec filmu, který je opět originální a nečekaný.
Nechybí ani znázornění mystické velikosti vesmíru, který nás všechny přesahuje. Ale odpovědí tentokrát není číslo 42 jako ve Stopařově průvodci po galaxii! V Intellstelaru se dočkáte i několika výborných akčních scén, mezi nimiž vyniká přistání na vzdálených planetách, souboj mezi astronauty nebo únik z poškozeného modulu. V tom však netkví hlavní síla zvláštního snímku.
Bombastický vesmír, mystický děj
Mnohoznačný příběh klade filozofické otázky o ceně lásky a přátelství, stejně jako o tápání v otázkách podstaty smyslu naší existence. Jde o strhující dílo plné zvratů a záhadami obestřených otázek. Nechybí ani mnoho dramatických momentů - mezi nejlepší z nich patří průlet kosmické lodi červí dírou.
Samostatnou zmínku si zaslouží nádherné lokace. Například severský Island i divoká příroda Kanady, představující jak Zemi, tak povrch dalekých kosmických těles.
Zároveň filmu nechybí povedené mysteriózní prvky podobné Počátku, stejně jako fragmenty existencionálního dramatu. Ty jsou nejvíce zřetelné v momentech schizofrenního osamění astronautů v rozlehlém a nebezpečném kosmu.
Děsivý prostor v dlouhých sekvencích
Záběry na kosmická tělesa jsou v Interstellaru natolik úchvatné, že si mnohý divák během nich uvědomí fakt, že lidstvo a Země je pouze nepatrnou „kapkou v moři.“ Z rozlohy a nevyzpytatelnosti vesmíru ve snímku přebíhá doslova mráz po zádech.
Kromě velmi dlouhých sekvencí bez střihu k tomu přispívá i speciální 70mm filmový pás, na který nechal Nolan natočit téměř polovinu snímku. Tento zážitek však vynikne pouze pouze v kině IMAX. Jinde si tuto libůstku, která zdůrazní vesmírné dálavy ještě víc než ve skvělé Gravitaci, bohužel neužijete.
Skvělé herecké výkony
Ústřední roli v povedeném "scífku" hraje farmář z donucení a astronaut v podání výborného Matthewa McConaugheyho. Herec skvěle ztvárnil okolnostmi rozpolceného muže, který si musí vybrat mezi svou rodinou a důležitou vesmírnou misí.
Mezi dalšími herci vyniká dospělá dcera hlavního hrdiny v podání skvělé Jessicy Chastain i charismatický vědátor z NASA, kterého si střihl britský „klasik“ Michael Caine, či slizounsky slabošský Matt Damon i někteří další umělci.
Netradiční děj a dlouhá stopáž
Nutno ocenit, že tvůrci si "vyhráli" s motivem Einsteinovy relativity času, která často nečekaně ovlivní děj. Dočkáme se i odkazů na mnohými spisovateli oblíbenou hypotézu paralelních dimenzí. Proto lze ději nového snímku přičíst mnohé, ale rozhodně ne malou nápaditost!
Jenže kvůli tomu Interstellar – nutno říci bohužel - možná nečeká od diváků masově vřelé přijetí. Nolan totiž opět balancuje na hraně žánru, když si pohrává s nerozluštěnými mystérii, filozofickými otázkami a psychologií postav.
Menší slabinou je i zbytečně dlouhá stopáž, stejně jako časté použití odborné terminologie. Nepříjemně překvapí také snad až příliš mnoho srdceryvných scén, které se snaží dojmout publikum za každou cenu.
Není pro každého
Má tedy cenu „vletět“ do kina? Ano. V případě Interstellaru jde o přelomové (i když mnohými asi brzy zatracované) dílo, které rozhodně není pro všechny. Líbit se bude především přemýšlivějším lidem s pochopením pro multižánrové snímky a sci-fi. Možná si také stejně jako já během sledování Interstellaru vzpomenete na dětskou fascinaci raketami a kosmonauty.
Nolan opět ukázal, že je talentovaným tvůrcem, který vidí dál než mnoho jiných lidí a umí vytvořit těžko napodobitelný film o síle odhodlání a nadšení pro objevy a dobrodružství. Bohužel místy snad až příliš komplikované, proto snímku uděluji slabších 90 procent. Doufejme, že Interstellar nedopadne jako dodnes neprávem podceňovaný snímek Kontakt z roku 1997...
