John Wick: Krvavě lahůdková střílečka, která se stane kultem
Héhéhé, héhéhé, John si jde pro tebe, a nic z tebe nezbyde… Ano. Když se John Wick v podání zlounsky drsného Keanu Reevese rozzlobí, není to nic příjemného. O tom se přesvědčí i gang ruské mafie, řízené celkem flegmatickým, ale zákeřným bossem v podání Michaela Nyqvista.
Masakr v podání "Baby Jagy"
Gangsterův syn totiž udělá velkou chybu. Ukradne auto a zabije psa právě Johnu Wickovi, který ale zrovna nemá dobrou náladu. Čtyřnohé zvířátko bylo totiž dárkem od jeho nedávno zemřelé ženy, kvůli níž John zanechal svého krvavého „řemesla“ – dráhy nájemného vraha.
Proto se záhy John vydává na kvavou cestu odplaty, která se řídí heslem vysloveným ve filmu: „John Wick si pro Tebe přijde. Nemůžeš nic dělat.“ Snad pro jeho neporazitelnost a štěstí mu ruští gangsteři dali přezdívku Baba Jaga. Možná v případě zabijákova příjmení jde i o přesmyčku anglických slov wick, tedy knot - hořící nenávistí, nebo witch - česky čarodějnice.
Perfektní akční scény inspirované Asií
Debutující režisér a současně Reevesův kamarád Chad Stahelski vytvořil překvapivě žánrově čistý akční film, který tady už dlouho nebyl. Přestože totiž samotný scénář filmu je více než prostý a najdete v něm dost logických lapsů, o to zde nejde. Stahelski jako bývalý kaskadér se zaměřil především na akční sekvence, které vypiloval do těch nejmenších detailů.
Ve snímku se tak dočkáme dokonalých stříleček, perfektních osobních soubojů i čistokrevných a kaskadérsky úžasných automobilových honiček. Akční sekvence připomínají to nejlepší z asijských bojových snímků. Wick své nepřátele především rád střílí do hlavy, mrtvol napočítáme požehnaně – téměř ke stovce. Přes svůj vlastně béčkový styl však film vůbec nenudí.
Noirová atmosféra s prvky komiksu
Je to způsobenou jednak dokonalou stylizací akčních scén, které se opravdu povedly, stejně jako několika dalšími atributy. Z filmových políček doslova tryská noirová atmosféra, která se vrací k tomu nejlepšímu, co v této kategorii vzniklo.
Dlouhé záběry potemnělého města nebo přelety kamery nad domy patří ke skvělým atributům snímku. Přes plochost scénáře také nový akčňák obsahuje precizně vytvořený svět podobný tomu z komiksového Sin City, ale mnohem lépe stylizovaný. Je totiž kombinovaný s drsnými vtípky, které rozesmějí především diváky se smyslem pro černý humor.
Hotel pro zabijáky a svérázné postavičky
Gagy jsou vměstnány do děje jako krátké hlášky filmových postav nebo odbočky v hlavní dějové lince.
Ve filmu se tak dočkáme hotelu pro zabijáky, v němž panují vlastní nepsaná pravidla, precizních uklízecích čet na mrtvoly, svérázných postaviček z podsvětí, stejně jako zkorumpovaných laxních policistů, kteří si nevšímají vzájemného vyřizování účtů mezi gangstery. Na mnoha hláškách a úmyslně přehnaných situacích je poznat, že tvůrci se neberou vážně, což však filmu víc než prospělo.
Mix Odplaty, Ramba a Max Payne
I když se děj v mnohém podobá přes desítku let staré Odplatě, pro jeho nadhled se na něj mnohem lépe dívá než na tohoto předchůdce. Přes svou nespornou inspiraci klasickými „akčňáky“ z osmdesátých a devadesátých let minulého století s jejich přímočaře drsným dějem a sporými dialogy si totiž John Wick zachovává svůj specifický humor.
Jde svým způsobem o kombinaci filmové Odplaty, Pulp Fiction, Ramba a Brutální Nikity i PC série her Max Payne s prvky černého humoru. Hlavní postavě této gamesy se také precizně ďábelský zabiják Keanu Reevese víc než podobá.
Ďábelsky dobrý Reeves
Postava nelítostného „čističe“ mu padla jak ulitá a předstihuje i jeho výkon ve slavném Matrixu, přestože Keanovo herectví je v novém filmu velmi úsporné. Reeves totiž moc nemluví, jen občas něco kratšího zahlásí.
Dobře ho doplňují i kolegové, z nichž nejlepší casting nalezneme u rolí řadových zabijáků. Především Willem Dafoe je jako stylový sniper více než přesvědčivý. Poněkud hůře dopadlo obsazení u ruské mafie. Její představitelé vypadají jako hloupí a nevýrazní nekňubové, což je však z části dáno samotným scénářem.
Hluchá místa v ději
Děj snímku i z tohoto důvodu obsahuje některá hluchá místa, především ke konci stopáže. Zde totiž John Wick až příliš připomíná neporazitelného Ramba a většina jeho protivníků se chová jako naprostí idioti. Kvůli tomuto jedinému většímu nedostatku nelze dát filmu stoprocentní hodnocení.
V případě Johna Wicka se rozhodně nejedná o žádnou intelektuální podívanou, spíše velmi stylový akční film, balancující na hranici béčka. Ale i přes prostotu scénáře a některé nelogičnosti jde o skvělou podívanou, jaká tu dlouho nebyla.
Povstane nový kult?
Není vyloučeno, že se John Wick stane kultovním akčním filmem, na který se bude dlouho vzpomínat. Pokud vám tedy nevadí jeho násilnost, zřejmě vás nezklame. Pro fanoušky akčního žánru pak jde o nutnost. Měli by ho vidět. Píší se zde totiž dějiny kinematografie.
