Komedie Drsňačky: letní, vtipná... drsná
Ale popořádku. Režiséra Paula Feiga není třeba sáhodlouze představovat: jistě spousta z nás ho pamatuje jako herce z průměrných komedií Zkažená úča nebo Zbouchnutá. Naštěstí má tuctový komik Feig i další koníčky jako třeba režírování, a tak po celkem úspěšných (hlavně ve Spojených státech)seriálech se konečně odhodlal k celovečeráku. A lepší úvodní film než Bridesmades, v Čechách známý jako Ženy sobě, si vybrat nemohl. Jednoduše proto, že tento snímek, fanoušky pokřtěný jako „lepší a nápaditější verze Pařby ve Vegas“, stál za zapamatování. Teď, po dvou letech, nám předvádí svůj další počin a má našlápnuto k tomu, aby opět pro svůj film vybojovat titul „povedenější verze XY“.
Příběh starý jako svět sám: ambiciózní a úspěšná federální agentka Sarah Ashburn je poslána na misi tisíce mil daleko, vše proto, aby svým intelektem a neotřelými nápady zneutralizovala (čili dostala za mříže) tým drogových dealerů. Dle tradicí žánru k Ashburn bude přistavena parťačka, jež nejenom tvoří její úplný opak překážející splnění kariérních ambicí, nýbrž je zároveň postrachem celého policejního okrsku včetně šéfa, „jehož holčičí koule se schovávají v krabičce cigaret“. Jak vidíte, vtipy v Drsňačkách jsou na denním pořádku, a to ne ledajaké. Sandra Bullock, která mimochodem inkasovala za roli „příjemných“ 10 milionů dolarů, má na kontě spoustu identických postav: je to skvělá komička, jež nepostrádá jistou surovost, proto na roli manažerek, agentek, policistek je obsazována se záviděníhodnou pravidelností. Když už nic jiného, tak si ji určitě pamatujete ze dvou dílů Slečny Drsňák (je příznačné, že čeští distributoři rádi poukazují právě na drsnou povahu Sandry). Ve snímku The Heat ale hraje prim nová múza režiséra Feiga Melissa McCarthy, která svou robustní postavou jakoby byla předurčena do rolí drzých, odhodlaných, ale ve své podstatě milých a obětavých hrdinek. Zazářila v Ženách sobě, strhla roličku (ovšem jak klíčovou!) v příbuzné Pařbě na třetí a tentokrát obsadila čestnou polovinu plakátu.
Dle synopse to vypadá, že se Drsňačky neliší od většiny podobných komedií. Tedy když opomeneme fakt, že hlavními (super)hrdinkami jsou tentokrát ženy. Ale nejenom kvůli emancipačnímu zaměření vnímám film jako ryze současný: nabízí toho totiž mnohem víc. Každá scéna, každý dialog odkazuje na aktuální světové či celoamerické trendy a starosti. Dokonce padouši zde nejsou bájné pohádkové bytosti (tím narážím na téměř folklorní postavy nájemných zabijáků či zloduchů, kteří nechtějí nic menšího než svět), ale „obyčejná“ banda drogových překupníků. V roce 2013 se nespokojíme s tím, co nám stačilo na přelomu tisíciletí. Stále náročnější divák přesycený přiblblými vtípky volá po napínavém příběhu, originalitě a čerstvých nápadech. A hlavně nechce mít pocit, že po zhlédnutí komedie přišel o další mozkové buňky. To mu Paul Feig ve svém nejnovějším výtvoru nabízí: film srší množstvím nečekaných zvratů, nečekaných vtipů a čekaných, ale zde fungujících klišé.
Humor a originalita – to jsou dvě hlavní přednosti scénáře, ze kterých režisér těží. A tak i ty nejtypičtější scény jako zapíjení pracovní porážky nebo infiltrace do pevnosti nepřítele mají švih a vyvolávají úsměv. Samozřejmě nesmíme zapomínat, že se stále jedná o hollywoodskou produkci, takže určité stereotypy chování a tak nezbytný v amerických snímcích tlak na rodinný prvek zde jistě budou přítomné. Ovšem ne v takovém množství, v jakém je zde zastoupen černý humor nebo neurvalé narážky na hony vzdálené politické korektnosti. To vše dokreslené skvělým soundtrackem smíchaným z Azealií Banks, Santigold nebo Deee-Lite.
Nebude žádným odhalením, když vám prozradím, že se koná i happy end (tradice žánru ostatně nedovolují moc improvizace), ale i zde režisér přichystal překvapení, které vás potěší. Mě ale především těší fakt, že film Drsňačky je jedním z několika mála případů, které potvrzují, že klasickým americkým komediím odzvonilo. A hlavně, že hollywoodští producenti, zdá se, konečně přišli na to, co je opravdu vtipné.
P.S. Nenechte se oklamat trailerem; podle mě je na celém filmu tím nejslabším komponentem.
