Popis akce
Expozice seznamuje návštěvníky s historií astronomie a představuje cenné předměty ze sbírek NTM. Vystaveno je na 220 přístrojů a pomůcek astronomů, geometrů, navigátorů, počtářů a kartografů z 15. až 21. století.
V expozici najdeme nejvýznamnější sbírku astronomických přístrojů v Česku. V její první části je představen vývoj oboru prostřednictvím médií. Animované filmové příběhy přibližují a dokreslují měření astronomickými přístroji. Exponátová část předvádí více než dvě stovky zajímavých přístrojů z 15. až 21. století včetně hodin, sextantů, dalekohledů, teodolitů a mnoha dalších. Kromě originálů jsou prezentovány demonstrační předměty, díky nim má návštěvník šanci vyzkoušet si měření v praxi. K názorným ukázkám patří funkční modely jako jsou sluneční hodiny, astroláb, kvadrant, dalekohled a planetárium.
Vstupní část expozice ukazuje vývoj astronomie a důležité mezníky její historie. Atraktivním exponátem v úvodu je železný meteorit určený k volnému dotýkání návštěvníky. Dále expozice seznamuje s unikátním sbírkovým fondem v několika oblastech: sluneční hodiny, úhloměrné přístroje, astrometrické přístroje, rýsovací a matematické pomůcky, dalekohledy a demonstrační přístroje. V expozici je vystaveno 220 přístrojů hvězdářů, zeměměřičů, námořníků a kartografů od 15. do 21. století. Mezi předměty klíčového významu pro dějiny vědy patří sextant Josta Bürgiho z přelomu 16. a 17. století. K pozorování ho použil matematik císaře Rudolfa II. Johannes Kepler. Měření dráhy Marsu využil k publikaci zákonů o pohybu planet. NTM uchovává též sextant Erasma Habermela, dalšího vrcholného mechanika té doby v Praze. Pozdně gotický astroláb z poloviny 15. století je nejstarším přístrojem sbírky. Mezi pomůckami k měření úhlů a navigaci jsou vystaveny jak staré aparáty: Jakubova hůl, torkvetum, kompas, námořní chronometr a zrcadlový sextant, tak i moderní přístroje: totální stanice, cirkumzenitál a navigační systém GPS sloužící k určení přesné polohy na Zemi. Soubor dalekohledů představuje několik zajímavých konstrukcí českých techniků 20. století, mezi nimi dominuje koronograf Karla Hermanna-Otavského. Kabinetní orloj Engelberta Seige z konce 18. století zobrazuje pohyby hvězdné oblohy, Slunce, planet a měsíců, a také kalendářní a astronomické údaje.
