Otec aneb Když zapomenete na všechno, i na vlastní identitu
Znepokojená Anne navštíví otce, který s nastupujícími výpadky paměti a dezorientací odmítá opustit svůj domov, v němž už se přestává vyznávat. Pečovatelku, kterou mu obstarala, požaduje propustit za údajnou krádež drahých hodinek. Zmatený stařec začíná nedlouho poté v bytě potkávat cizí osoby tvrdící, že jde o jeho dceru a zetě. Jeho stav se nadále zhoršuje a stává se neudržitelným.
Oceňovanou předlohu, jež od své premiéry před devíti lety obrazila přes čtyřicet zemí, mohou znát i pražští diváci z aktuálního repertoáru divadla Rokoko v titulních rolích s Janem Vlasákem a Veronikou Gajerovou. Autor se inspiroval vlastními zkušenostmi s psychicky chorou babičkou.
„O jejím zfilmování jsem dlouho snil,“ řekl Zeller serveru Variety s tím, že podnětem byly příznivé odezvy od publika napříč světem. „Byl jsem překvapen a hluboce dojat z toho, že reakce diváků byly všude stejné. Po představení na nás vždycky čekali, aby se podělili o vlastní podobné zkušenosti,“ dodal.
Převod do jiného média podle něj dodalo látce nový rozměr. Najednou mohl lidem přesně nastínit pocity člověka s degradujícími kognitivními schopnostmi skrze jeho perspektivu. Divákům filmu se před očima mění prostředí přesně tak, jak to zažívá pacient. „Věci se mění krůček po krůčku, sotva znatelně a pokaždé na pozadí,“ upřesnil režisér.
Hlavní úlohy se zhostil třiaosmdesátiletý Anthony Hopkins, o jehož obsazení měl Zeller jasno od začátku – dokonce podle jeho křestního jména postavu přejmenoval. „Je nesmírně pokorný a odvážný. Věděl, že to nebude snadný úkol, nikdy předtím takový charakter s ryzími emocemi a zároveň velkou zranitelností nehrál,“ uvedl Zeller.
„Po přečtení scénáře jsem s rolí okamžitě souhlasil. Bylo to podobné jako u Mlčení jehňátek, kdy mě napadlo, jaké štěstí mám za takovou nabídku. Věděl jsem, jak otce zahrát, protože už jsem stejně starý,“ řekl Hopkins v rozhovoru pro NPR.
Dceru, jíž s rodičem pomalu dochází trpělivost, ztvárnila Olivia Colman, která má stejně jako Hopkins na kontě jednu sošku Oscara. „Poprvé jsem se v případě Otce setkala s textem psaným z pohledu trpícího demencí. Je dobré porozumět tomu, odkud jejich zmatek pramení. Někoho znáte po celý život jako mírného člověka, a náhle se tak rozběsní, až si říkáte, zda je to skutečně on. Všichni bychom byli naštvaní, kdybychom museli tyto problémy řešit dennodenně,“ nechala se pro pořad CBS Entertainment Tonight slyšet herečka.
Foto: Lionsgate
