Mank. Celovečerní film o filmu Občan Kane vypráví trochu jiný příběh
David Fincher, který se proslavil mysteriózními thrillery jako Sedm, Klub rváčů nebo Zmizelá, v novém životopisném dramatu přichází se zcela jiným formátem, než jaký jsme u režiséra, jehož všechny počiny silně rezonují, zvyklí.
Namísto vypjatých scén a mysteriózních zápletek, které v jeho filmografii dominují, nyní předkládá velmi uvážlivý, chvílemi až žel bohu rozvláčný příběh o jednom z nejvěhlasnějších děl všech dob.
K navození atmosféry zvolil černobílou barevnost a přidané prvky produkce z období počátku zvukového filmu jako výrazné podsvícení a zdánlivé kazy obrazu. Vrací se totiž do třicátých a kraje čtyřicátých let minulého století, kdy kalifornská továrna na sny jela na plné obrátky a slibné umělecké talenty předznamenaly éru klasického Hollywoodu.
Mank je zkrácenina Mankiewicze, odvážného scenáristy s bezostyšnými poznámky směřované přátelům i protivníkům, který moc pije, má bokovky a svým hýřením trápí a mírně zostuzuje svou udřenou manželku. Především se ale dostane blízko Williama Randolpha Hearsta, mediálního magnáta jdoucího přes mrtvoly, a jeho milenky, herečky Marion Davies. A právě o nich napíše film Občan Kane, který mu vynese Oscara a významně se zapíše do kánonu.
Ve snímku se střídají dvě časové linie – rok 1940, kdy má Mank v poklidu izolovaného ranče stihnout dokončit onen scénář za šibeničních osm týdnů, a předešlá léta, jež ho k námětu Občana Kanea vlivem rozličných zobrazených událostí dovedou.
Kdo nezná pozadí oceněného dramatu či nemá hlubší povědomí o politicko-společenském ovzduší v USA třicátých let a dopadů ekonomického úpadku na filmový průmysl, bude pro něj Mank hemžící se narážkami na společnost MGM, levicového novináře a politika Uptona Sinclaira či samotného vládce bulvárního tisku Hearsta patrně místy nepříliš srozumitelný. Na film je tedy lepší se podívat až s určitou faktografickou výbavou.
Obeznámený divák si pak bude moci naplno vychutnat sofistikovaně vypracovaný scénář nabitý reáliemi, scénografii, kameru a zvuk s hudbou, které jej dokonale teleportují do historie, a v neposlední řadě herecké výkony. Garymu Oldmanovi role prostořekého a chytrého tvůrce vyloženě sedla, potěší i Amanda Seyfried, jež se výstižně zhostila úlohy Marion s roztomilou naivitou, oddaností partnerovi i prozíravostí, když je to třeba.
Ústřední spor mezi Mankem a Orsonem Wellesem o autorství scénáře, který vygradoval po udílení cen americké filmové akademie roku 1942, v průběhu děje jen mírně probublává. Je tak vcelku zklamáním, že se naplno rozhoří až ve finální čtvrthodině stopáže.
Snímek Mank je na streamovací službě Netflix dostupný od 4. prosince.
Foto: Netflix
