Klusák s Chalupovou V síti odhalují skrytou hrozbu obtěžování na webu. Výsledek přináší nervózní smích i oči pro pláč

Past na predátory sklapla a dokumentaristé Barbora Chalupová s Vítem Klusákem představují experiment, který musí mít větší váhu než kulturní obohacení v kinech. Stominutová podívaná je vyváženým svědectvím o skrytých zvěrstvech internetu. Je však bohatá i na mix reakcí tvůrců a hereček. Někdy je totiž přirozenou sebeobranou před obtěžováním, naivitou, ale i bláhovostí protagonistů nervózní smích.

Snímek V síti míří do českých kin, diskuzi ale vyvolal dávno předtím, než jej spatřili první řadoví diváci. Několik rozhovorů a střípků z natáčení postupně odhalovalo hrůzné statistiky, ze kterých vyplývalo, kolik mužů (a žen) během deseti dní mladé herečky kontaktovalo s jedním jediným úmyslem. Film upozorňuje na past, která čeká na mladé dívky a chlapce v chatovacích místnostech, na sociálních sítích a jiných komunikačních platformách. Kromě očividného dopadu na společnost a debatu o sexuálním obtěžování je ale cenný i tím, že nevytváří jakési správné, umělé reakce. Nechává vyprávět fakta a samotné herečky, které se po dobu natáčení staly obětmi bez špetky nadbytečného uměleckého výkonu z jejich strany.

Tři dospělé dívky, které se vydávaly za náctileté školačky, kontaktovalo za deset dní téměř dva a půl tisíce sexuálních predátorů. Experiment, který původně vznikal jako krátká osvěta, nabral daleko větší rozměr po zjištění, jaký počet nejrůznějších lidí se do pasti dokumentaristů chytil. Dvojice autorů vystavila herečky obtěžování, návrhům i osobním setkání, aby v zásadním dokumentu tohoto roku, a možná desetiletí, otočila kormidlem a lapila V síti místo zneužívaných ty, kteří zvěrstva páchají.

Mladá herečka, naprosto nepřipravená na to, co všechno po skypování s neznámým mužem uvidí, stiskne tlačítko a přijme hovor. Téměř okamžitě se na monitoru objevuje obnažený muž, který se uspokojuje. Její reakce? Reaguje nervózním smíchem, naprosto přirozeně vzhledem k absurdnosti celé situace. Zhnusení se dostavuje postupně a u některých skutečných dětí, které jsou podobným věcem vystavena, se možná nedostaví vůbec, jelikož závažnost jednání "kamaráda" na telefonu nepochopí. 

Dokumentární film Barbory Chalupové a Víta Klusáka je silný hned v několika ohledech. Zaprvé oba tvůrci přicházejí s něčím, o co se dosud nikdo jiný nepokusil, a to ani v zahraničí. Dále upozorňují na problém, který rozhodně není nový a po zhlédnutí filmu docela určitě nezmizí. A v neposlední řadě rozhodně nekončí se stominutovým střihem a několika týdny v kinech. Film se bude pouštět na školách, na plátně ve speciální dětské verzi s navazujícími diskuzemi, panely a osvětou široké veřejnosti. 

Tereza Těžká, Anežka Pithartová a Sabina Dlouhá přesně plní svou úlohu, a tou je co nejvíce se vrátit v minulosti a reagovat co nejvěrněji. Dívky se v rolích očividně ztrácí a až na některé výjimky z nich nevypadávají. Jsou přirozené, i když následují instrukce obou režisérů. Někdy pokyny ignorují a drží se instinktu. Během natáčení vše konzultují s odborníky a drží pospolu, stejně jako reálné kamarádky. Na diváky jako bonus navíc čeká několik překvapení, zvratů a snad i pozitivních momentů.

Vyhráno zřejmě bude, až aktéři filmu přijdou o své přidané masky nebo jich nebude potřeba. Ale v zásadě je malým triumfem začátek diskuze, která se jen tak nezastaví a snad místo paniky rodičů zvedne jejich povědomí o tom, co děti sledují na internetu. Aby se nadále z internetu nestával čím dál horší pán na úkor dobrého sluhy.

V síti

dokumentární



Ze stejné rubriky

Všechny
1 z 3