O zakázané lásce a hořkém vystřízlivění. Srdcová královna skvěle vykresluje ženskou antihrdinku
Srdcová královna od May el-Toukhy, na jejímž scénáři spolupracovala Maren Louise Käehne podepsaná pod několika epizodami úspěšného krimi seriálu Most, je dánskou vyslankyní na příští ceny Americké filmové akademie.
Vypráví o krátké epizodě ze života Anne, jež má všechno, co si žena středních let může přát – lukrativní práci coby advokátka, pevné manželství s lékařem Peterem, honosný dům na klidném místě a dvě rozkošné dcerky.
Její na první pohled perfektní život naruší adolescentní Gustav, partnerův syn z jeho předchozího svazku, jenž se má po dlouhém odloučení sblížit s otcem. S sebou si nese pár průšvihů, které by měl po letních prázdninách vyřešit nástup na přísnou internátní školu.
Mezi Anne a jejím nevlastním synem pozvolna vzniká až překvapivě velmi silné pouto. Nenápadné letmé pohledy, doteky či polibek se postupně přelévají do nenasytné touhy. Pro ni je to spíše záležitost tělesné potřeby s povrchními city, pro něj je to zpočátku hra, kterou začne možná i nevědomky brát zcela vážně.
Nevěra nemívá dlouhého trvání a nakonec bývá odhalena. Hlavní postava si je dobře vědoma tohoto rizika, její profese je však ve výsledku to, co ji od nedozírných následků zakázaného poměru uchrání.
Film nenabízí odpověď na to, co přitahovalo postarší spořádanou ženu k nepříliš sympatickému darebnému mladíkovi, a nevyplývá to ani z opakovaných sexuálních scén, kvůli čemuž jsou jejich milostné pletky poněkud nevěrohodné. Mnohem více se zabývá otázkou manipulace ve vztazích a dovednosti (v tomto případě něžného pohlaví) dostat druhého přesně tam, kde ho chci mít.
Titulní představitelka Trine Dyrholm ztvárnila svou chladnou a vypočítavou antihrdinku na výbornou. Gustav zahraný Gustavem Lindhem je v první polovině snímku stereotypně zobrazeným problémovým pacholkem a k jeho postavě je zpočátku obtížné najít si cestu. Až posléze scénář herci umožní naplno projevit vícero emociálních poloh skrývajících se pod rouškou pubertální nedotknutelnosti, v nichž se mu podařilo obstát. To vše skvěle dokreslují zneklidňující melodie a promyšlená kamera. Takřka bezchybnému filmu by pomohlo jen o pár desítek minut zkrátit stopáž.
Foto: Rolf Konow
