Aurora uhranula pražské publikum. Z Norska dovezla nezdolnou pozitivní energii a neposednost čertíka v krabičce
Bylo přesně osm hodin večer, když se světla v sále zhasla poprvé. Na scéně se objevily čtyři stromy z malých žároviček a čtveřice žen. Vesna si na sebe ušila nelehký úkol zabavit publikum, než vystoupí hlavní hvězda večera. "Je nám ctí, že můžeme předehřívat pódium právě Auroře, protože ji milujeme stejně jako vy," oznámila zpěvačka Patricie hned v úvodu.
Skupina, které se ze začátku přezdívalo "dívčí Čechomor", jelikož do svých písní přidává prvky folkloru, předvedla několik svých nejznámějších hitů, mezi nimi i Kytičku. A právě s ní je spojená i skupina diVize, díky které se Vesna dostala až k Auroře. "Spolupracovaly jsme s tanečníky z diVize a ti začali tancovat s Aurorou. Ta si poslechla naše písničky a řekla: Holky, vy musíte vystoupit přede mnou. Myslím si, že moji fanoušci budou vaší hudbě rozumět," podělily se se svým příběhem.
Poté nastala krátká pauza, kterou většina fanoušků využila k občerstvení, a v devět se světla znovu zhasla. Černočernou tmu tentokrát protínal ohlušující řev až do chvíle, než vešla Aurora a rozezněly se první tóny I Went Too Far. Přestože zpěvačka zatím stála jako přikovaná, publikum se začalo bezděčně pohupovat.
Nezastavitelný uragán
Po druhé Under Stars Aurora poprvé promluvila: "Zdravím milí. Vidím sice jen moře hlav, ale to nevadí," pozdravila. "Je to největší koncert, jaký jsme měla," dodala s dojetím. A potom už se večer spustil naplno. Aurora začala poskakovat jako čertík z krabičky, přidaly se k ní i tanečnice a dohromady tvořily kouzelné kreace.
Publikum se bez problémů chytalo i na hity z nové desky "Infection of a Different Kind" a s nadšením si během koncertu prozpěvovalo Gentle Eartquakes, Forgotten Love, Churchyard a samozřejmě Queendom. Aurora se mezitím rozjela na plné obrátky. Chvíli cupitala, chvíli stála, chvíli skákala, chvíli jí lítaly blonďaté vlasy do všech stran, a přitom stihla vystřídat na stovku grimas a bavit publikum.
Důvěrné spojení
Během celého koncertu nezapomínala svému publiku děkovat. Téměř pokaždé, když promluvila, na ní byla vidět upřímná vděčnost z toho, že ji její publikum miluje.
"Jsem ráda, že dobrovolně posloucháte," pošeptala s dojetím asi v polovině vystoupení. "Je to zvláštní, protože nevím, co říct, i když normálně mluvím pořád," pobavila svou upřímností celé Forum Karlín. Poté vytáhla pestrobarevnou vlajku LGBT komunity a davy začaly šílet znovu. Zpěvačka i publikum byli jednoduše nastavené na stejný program.
Až do chvíle, než Aurora řekla: "Mám pro vás špatnou zprávu. Ne, nebojte, nechci vás zabít," reagovala na výkřik někoho z publika. "Jen tohle je poslední píseň. Mrzí mě to stejně jako vás. Nejraději bych tady hrála, dokud nezestárneme," povzdechla si. S tóny Running With The Wolves se chtěla rozloučit, ale fanoušci ji nenechali. Řvali, pískali a vyžádali si tak ještě přídavek Through The Eyes of Child.
Hejno světlušek
Během této pomalé balady se spontáně začala rozsvěcovat světla na mobilních telefonech. Nejdřív jen pár, po chvíli ale celý sál svítil jako hejno světlušek. Intimní ovzduší udělalo ze smutného konce opojně sladký závěr. Všichni věděli, že nic víc nebude, a tak si užívali každou vteřinu vystoupení.
Po posledních slovech písničky, "Prosím, tady mě neopouštěj," se z davu ozvalo jen "Nenechám." a ohlušující potlesk. Bohužel ji publikum nakonec muselo nechat za zvuků ze Star Wars odejít. Svou otevřeností, upřímností a vděčností je jednoduše Aurora okouzlila, a podařilo se jí tak vytvořit atmosféru, kterou už nebude možné zopakovat.
Foto: Barbora Bittnerová
