Pervitinové drama Beautiful Boy zdvihá ze scenáristické bídy jen narkoman Chalamet
Jednoznačné zklamání představuje dramatický příběh z pera Luka Daviese a režiséra Felixe Van Groeningena, který se do klání o Zlaté glóby probojoval jen díky vycházející hvězdě Timothéemu Chalametovi. Adaptace knih otce a syna Sheffových, kteří předkládají vlastní pohled na boj s drogovou závislostí, respektive na pokusy blízkého člověka z narkotik dostat, selhává na několika metách. Místo hluboké, bolestivé a intimní sondy do těžkého období servíruje povrchní hru na emoce, která se vlastně svým infantilním způsobem tvorby k něžnému názvu Beautiful Boy docela hodí.
Osmnáctiletý Nic (Timothée Chalamet) přes idylickou životní situaci nachází ve svém nitru prázdno, které zaplní užíváním narkotik. Zoufalý otec David (Steve Carell), pro kterého byl jeho chlapec vzorem dospívání svému okolí, se mu snaží všemi prostředky pomoci. Volí mezi nataženou rukou a odloučením, aby sám poznal, jak snadno se věci mohou zvrátit v neprospěch. Může být potom smrt vykoupením? Snímek slučuje úhly pohledu obou mužských aktérů, které sami zaznamenali do knih.
Stejně jako si Nic s tváří Timothéeho Chalameta do těla cpe množství pervitinu, servíruje nám Felix van Groeningen velké emoce podpořené tesknou hudbou. Výrazný však zůstává jen výkon na Zlatý glóbus nominovaného herce, který zvedá snímek do popředí zájmu. Ten ale po předání všech cen zmizí jako droga v žíle. Protože v jádru není ničím jiným než agitkou za boj proti závislosti.
Což není prvoplánově špatně, ale každý dobrý film s podobnou tématikou musel v historii přitlačit na pilu o něco víc. Steve Carell, snad jen díky špatnému materiálu, předvádí jeden z nejhorších výkonů za dlouhá léta. Celkové stylizaci paradoxně nepomáhá ani soundtrack, který by jinak tu správnou emoční hodnotu umocnil. Zde však ještě víc orazítkuje fakt, že Beautiful Boy se po téměř všech stránkách nepovedl. Ve vrcholící oscarové sezóně jde z hlediska atmosféry o takové Místo u moře obrané o všechno, co z něco titul hodný cen Americké akademie dělalo.
Trofej nakonec Chalamet nezískal a ačkoliv zřejmě bude ve výběru herců nominovaných na nejdůležitější filmové ceny roku, Groeningenův titul si už svou zlatou dávku stříkl dávno před tím, než pro mladého umělce svitly oscarové naděje.
