Oživlý komiks. Paralelní Spider-Man dokazuje, že animák může nadchnout i dospělé a že hrdinou může být i prase
Podle teorie paralelních světů existuje ten náš ještě v mnoha dalších verzích. Můžeme v něm vypadat úplně stejně, jen mít trochu jiný osud, nebo můžeme vypadat jako prasátko. Přesně jako Spider-Man, nebo v tomto případě první latino-americký Spider-Man Miles Morales, který nahradil toho původního v našem světě. Sám se musí postavit mafiánskému bossovi Kingpinovi a překazit mu jeho plán otevřít bránu do paralelních světů.
Napoprvé se mu to ale nepodaří, a díky tomu se do našeho New Yorku dostanou neschopná verze Spider-Mana Peter B. Parker, krásná Spider-Gwen, černobílý Spider-Man Noir z roku 1933, malá anime postavička Peni Parkerová s robotem SP//dr a ultimátní čuně Spider-Vepř. Všechny kousl radioaktivní pavouk, a dál už to znáte.
Komiksový film par excellence
"Myslím, že po vizuální stránce, tak po stránce příběhu se jedná o opravdu lákavý film, který se nepodobá ničemu, co jsme dosud viděli," řekl o filmu jeden z producentů Christopher Miller, který společně s dalším producentem Philem Lordem podílel na tvorbě Lego příběhu nebo 21 Jump Street. A musíme si přiznat, že měl pravdu. Celý příběh je po animátorské ale i obsahové stránce dotažený do nejmenšího detailu.
Spider-Man: Paralelní světy je komiksový film par excellence. Najdete v něm nejen bubliny s dialogy nebo otáčení stránek, ale například i akční scény jsou rozdělené do jednotlivých okének, a dokonce i tečky pro vykreslení barevných přechodů. Všechno, co máte i nemáte rádi na vzhledu komiksů, najdete právě tady. Tomu se žádná hraná Marvelovka nemůže rovnat.
Vtipnější než Deadpool
Animovaný Spider-Man ale není jen navoněný komiksový sešit ve filmové podobě, který vás po vyndání z plastového obalu zklame trapných příběhem. Naopak. Humorem předčí i tolikrát opěvovaného Deadpoola.
Každá postava si našla svůj způsob, jak diváka rozesmát. Peter B. Parker vás rozesměje svou zoufalostí a noirová verze Spider-Mana Rubikovou kostkou. A tak se při sledování tohoto animáku bude bavit každý. Nevyužitý potenciál snad divák vidí jen u Spider-vepře, který dostal ve snímku bohužel jen malý prostor. I tak je ale každé jeho slovo humorná perla.
Hrdinou se může stát i prase
Jednotlivé Spider-Manovy verze jsou zároveň základem opojného příběhu. Když máte Spider-Mana, který umí vrhat sítě a přilepit se na zeď domu, může mít jeho dobrodružství tisíc tváří. Teď jich ale máte šest a každý je talentovaný v něčem trochu jiném. Vzniká tak neomezené množství zápletek, stačí jen vybrat ty nejlepší. Zároveň taky máte šestkrát tolik šancí ukázat, že hrdinou se může stát opravdu každý.
Základní dějová linka je přesto jednoduchá. Stačí zachránit všechny paralelní světy před Kingpinem. Je ale umně propletená s několika dějovými odbočkami. Každá z nich postupně posune hlavní zápletku o kousek dál, až nakonec společně vyústí v možná trochu zbytečně uslzený závěrečný boj, který vám ale nezkazí skvělý pocit z tohoto paralelního filmu.
Spider-Man: Paralelní světy tak přináší fanouškům komiksových snímků všechno, co milují, a ještě něco navíc. Vrací se zpět na stránky komiksových sešitů, i když ve filmu. Není tedy divu, že už si vysloužil ocenění nejlepší animovaný film roku 2018 od New York Film Critics Circle a Los Angeles Film Critics Association. A co víc, je i v nominacích na stejnou cenu na Zlatých glóbech.
