BlacKkKlansman varuje před návratem nenávisti
V první řadě je třeba říct, že se to opravdu celé stalo. V sedmdesátých letech nastoupil Ron Stallworth (David Washington) jako první afroameričan do řad Colorádské policie. Ta moc nevěděla, co s ním, tak ho uklidila do archivu. A jednoho dne Ron zavolal do místní odnože Ku-Klux-Klanu, její šéf nepoznal, že si z něj Ron střílí, a do klanu ho přijal. A tak nám začíná absurdní příběh, do kterého se ještě zaplete kolega policista Flip (Adam Driver), který dá v klanu tvář hlasu z telefonu (a pak musí předstírat rasistu a xenofoba, i když sám je žid) a Ronova přítelkyně aktivistka za práva afroameričanů, před kterou hlavní hrdina tají, že je policista.
BlacKkKlansman pravděpodobně diváky, kteří se na něj, jako na domělou akční retro komedii, přijdou odreagovat do letního kina, překvapí. Film je půvabně zasazen do hezky vizuálně nasnímaných sedmdesátek, napínavě vyprávěný, místy rozverný (Ron telefonující samotnému šéfovi místního Ku-Klux-Klanu), ale samotná policejní zápletka je poněkud přímočará a nechává ve filmu hodně místa pro tíživé politické poselství.
Ale v mnoha případech to pro diváka bude překvapení milé: dostane dobře srozumitelnou lekci základů hnutí Black power. Jindy trochu méně příjemné: bude ho mrazit z vyprávění pamětníka davového šílenství, a o to víc pak vyděsí paralela s dneškem (projevy amerického prezidenta, záznamy násilností v Charlotesvillu). A o to se film snaží především, zdvihat obočí nad tím, že se v současnosti stále dějí podobné případy bezpráví a násilí motivovaného nenávistí (ať k rase nebo třeba k náboženství).
Na několika místech je sice ono poselství protlačováno příliš doslovně a trochu násilně, ale to ještě silněji podtrhává potřebu apelovat na diváka. Potřebu poučit návštěvníky kina z minulosti.
V porovnání s předchozími filmy Spika Lee se zdá BlacKkKlansman dokonce méně školometský. Pravděpodbně režiscéra přibrzdil producent Jordan Peele (režisér daleko méně doslovného Uteč), jehož zásluhou bude s největší pravděpodobností i fakt, že tento film nestaví jen na konfliktu afroameričan X běloch (jak tomu bylo zvykem u Spika Lee), ale dívá se na celou problematiku okolo nenávisti a hledání/pocitu své identity více ze široka, takže je srozumitelný i nám Evropanům.
