Zkrocená Itálie nestačí. Call Me by Your Name je oscarová tutovka pouze perspektivou hlavních postav
Půvabné, ale přesto lehce zapomenutelné. Letní láska se do kinematografie často zapisuje s přízviskem klasika. Call Me by Your Name je milá adaptace stejnojmenné knihy, kterou ocenila i Americká filmová akademie. Oscar za nejlepší scénář ale není razítkem jistoty, s jakou snímek zasáhne publikum. Stejně jako nepotvrzuje fakt, že film o dvou mužských milencích neposune kupředu jen charaktery na plátně. Právě Oliver a Elio brilantně naťukávají rozpaky dospívajího gaye i obavy toho dospělého, který drží tajemství o své orientaci pod pokličkou. Především pro mladšího z hrdinů je setkání s urostlým, půvabným studentem naprosto klíčové. Ale jen dokud diváci neopustí kinosál. Po snězení posledního kousku popkornu řekneme ciao bez mrknutí oka.
Do italské vily přijíždí na letní studijní pobyt Oliver (Armie Hammer). Naoko arogantní mladík vůbec nepadne do oka synovi místních usedlíků Eliovi (Timothée Chalamet). Z radovánek v horkém apeninském podnebí se ale zapálí nejedno lýtko a počáteční averze se mění v zaujetí až posedlost. Oliver odhaluje svou citlivou stránku a klíčově zasahuje do budoucnosti sedmnáctiletého gaye ve světě plném předsudků.
Proti filmům s LGBT tématikou, které se dostaly do podvědomí české distribuce v posledních letech, nelze říci křivé slovo. Záři eflektorů si zasloužil Klub poslední naděje, Moonlight nebo dříve Philadelphia, Milk a Zkrocená hora. Současné dílo režiséra Lucy Guadagnina dosahující téměř dvě a čtvrt hodiny stopáže otevírá dveře do půvabné maloměstské Itálie. Skvělými hereckými výkony (nejen Hammera s Chalametem, ale například také Michaela Stuhlbarga v roli Eliova otce) přibližuje vztah dvou krásných mladých lidí, každého v jiné, ale přece tak klíčové životní etapě. Soundtrack hraje s lehkostí part mezi emocemi, letní pohodou a skrytou láskou. Přesto se Call Me by Your Name na slunci neleskne natolik, aby záře opakovaně psala zlatým písmem jeho název, jeho jméno.
Film naštěstí nepřibírá na palubu těžká témata přenosných pohlavních nemocí, tak často s podobnými díly spojovaná (i když režisér nad něčím podobným v ohlášeném pokračování údajně uvažuje), zároveň ale postrádá přesah, který by vztah Elia a Olivera přeměnil v něco víc než jen romanci, na kterou si bohužel nikdo nevzpomene. Stejně jako si fiktivní milenci zapamatují své setkání, divák si bohužel odnese pouze herectví Hammera a Chalameta. Snad proto, že film jako celek postrádá ostruhy zamilovaných kovbojů, láska jejich představitelů neosvobozuje děti ze spárů pouličních černošských gangů ani nevyhrává soudní případy a neposouvá společnost o velký kus dopředu.
Téma sexuální orientace samo o sobě nezískává ani Oscary ani diváky. Call Me by Your Name překvapivě rychle uteče a nenudí, do historie se ale nezapíše. Gay/heterosexuál, Chalamet neChalamet. Publikum chce víc, protože letní lásky tohoto typu působí už jako tisíckrát ohrané klišé.
