Guillermo del Toro ve Tváři vody opět zavedl diváka do svého jedinečného fantasy světa, který musíte milovat

Jméno režiséra Guillerma del Tora znají filmoví fanoušci zejména ze světa fantasy a sci-fi. Stojí za například za Faunovým labyrintem nebo Pacific Rimem. Scénáristicky se podílel i na a všech dílech Hobita. Jeho nejnovější počin Tvář vody se ale příběhem i poetikou nejvíce blíží další hvězdě jeho tvorby, Hellboyovi.

Němá uklízečka Eliza má poněkud stereotypní život. Každý večer vstane ve třičtvrtě na jedenáct, uvaří si vajíčka, vyčistí si boty a jede na noční směnu do utajované americké základny. Jednoho dne se ale v jedné z laboratoří objeví podivný obojživelník z Amazonie. Eliza zjistí, že je schopen komunikovat, rád poslouchá hudbu a dokáže milovat. Vládní agent Strikland, který ho má na starost, si o něm ale myslí, že je to jen primitivní tvor a rozhodne se ho nechat zabít. Elize proto nezbývá než vymyslet plán na jeho záchranu, ve které pomohou jak přátelé, tak nepřátelé.

Další pohled do světa, který patří jen del Torovi

Guillermo del Toro nechává diváky opět nahlédnout do svého kouzelného světa, ve kterém se mísí běžný život a válka s nadpřirozenými postavami. A ani tentokrát nezklamal. Tvář vody je po všech stránkách výborná a propracovaná, každý dílek je přesně vyvážený a dohromady tvoří úchvatný celek. Některým divákům by ale přesto mohla chybět akce a rychlejší střih typický pro současné filmy. V Tváři vody ale nejsou potřeba, sama o sobě je dostatečně napínavá a dokáže divákovi učarovat od začátku až do konce.

Mnoho podob lásky

Mimo to, že Tvář vody je vizuálně i scénáristicky skvělým filmem, je někde na konci zorného pole i snímkem o mnohých podobách lásky, které se ne vždy dočkají pochopení. Některé z nich, jako je láska mezi přáteli, tady byly vždy. Jiné, jako je láska mezi jedinci stejného pohlaví, jsme snad už dnes zvládli přijmout. Než by ale společnost přijmula tu největší lásku ve snímku, tedy lásku mezi Elizou a podivným obojživelníkem, trvalo by to desítky let. Na pozadí fantasy snímku tedy vzniká jakýsi apel na diváky, aby nesoudili a místo toho se snažili chápat. Nejvíce je to patrné zejména ve chvíli, kdy se Eliza snaží vysvětlit svému příteli, proč musí obojživelníka zachránit.

Nejlepší herečka Sally Hawkins?

Divákovi v pochopení pomáhá svým výkonem i skvělá Sally Hawkins v roli Elizy, které se podařilo naprosto důvěryhodně ztvárnit němou uklízečku. Když se snaží přesvědčit svého starého přítele a souseda, neukazuje jenom svůj zápal pro to zachránit milovanou bytost, ale také to, jak těžké může být pro němého člověka něco tak přirozeného jako je hádka. Pokud se na vás totiž ten druhý nedívá, žádná hádka pro něj v podstatě neexistuje. Protipól k hodné Elize navíc výborně ztvárnil Michael Shannon, který se už svým vzhledem hodí na nemilosrdného agenta Striklanda.

Tvář vody je tedy právem nominovaná na třináct Oscarů, mimo jiné za nejlepší film, scénář, režii a i herečku v hlavní roli. Je pravděpodobné, že některé z nich se jí podaří proměnit v cennou sošku, například právě za herečku v hlavní roli, herce ve vedlejší roli nebo kameru. I ocenění americké filmové akademie je důkazem, že režisér Guillermo del Toro opět nezklamal a dokázal, že fantasy film nemusí být jen o tom, co se v našem světě běžně nevyskytuje. Může být stejně tak o lásce a pochopení, stejně jako velkolepá dramata.