Nejtemnější hodina: další z mnoha zdařilých vzpomínek na období druhé světové války
Winston Churchill je po Adolfu Hitlerovi asi nejznámější postavou 2. světové války, ačkoli ve filmu vystupuje jako starý a trochu pomatený zásadový děda, který najednou díky okolnostem nese na svých shrbených ramenou tíhu celého západního světa v době jeho největší krize, a v této situaci se rozhoduje ne podle toho, aby se zalíbil, ale podle toho, co mu jeho intuice radí, že je nejlepší.
Gary Oldman, jehož zde téměř ani nepoznáte, za tuto roli už získal ocenění Zlatý Glóbus - a zaslouženě. Představuje Winstona Churchilla jako opravdového politika, muže, co je zvyklý na to být vozen automobilem a opečováván, sám se o sebe nepostará, ale lidem, kteří se o něj starají, to nevadí. Jeho síla totiž spočívá v jiných věcech, třeba v tom, že se tváří v tvář zničení a potupě nezalekne a neztratí hlavu pod příslibem mírové dohody. Zůstává mu nadhled a vidí i za okamžité přežití a eliminování bezprostřední hrozby, bere ohled i na hrdost Britů jako národa a na to, co bude s Británií po válce.
Celým filmem nás tak trochu provází slečna Laytonová (Lily James), osobní sekretářka a písařka, která po dobu 2. světové války pro Winstona Churchilla pracovala. Její první setkání s náladovým politikem je i naším prvním setkáním a způsob, jakým se k ní v průběhu filmu chová, vypovídá o jeho povaze hodně. Pár dalších politiků, kteří se snaží natlačit Churchilla do mírových dohod s Německem a Itálií, zní ve filmu docela racionálně, navzdory tomu, že z dnešního pohledu je až děsivá představa toho, jak by Evropa vypadala, kdyby tenkrát nový a nerespektovaný premiér couvl.
Film Nejtemnější hodina vůbec není válečným filmem v pravém slova smyslu. Je to drama založené na dialozích a vizuálně zajímavých záběrech, v němž jde čistě o politiku a lidi, pro které není bitevním polem nic jiného než pár barevných špendlíků zapíchaných v mapě, a přesto na jejich rozhodnutích, na jejich proslovech a na jejich oblíbenosti závisí statisíce a miliony životů a budoucnost celých národů.
Nejtemnější hodina stojí dle našeho názoru za vidění v kině. Jak už název napovídá, nejedná se o nijak odpočinkový zábavný snímek, u něhož budete smíchy prskat popkorn, naopak je srovnatelný třeba s filmy, jako je Králova řeč či Dunkerk - filmy, jež vám co nejblíže připomenou postavy, události a atmosféru doby, v níž se odehrávají, a poukazují tím na útržky historie, o nichž bychom měli vědět všichni. Nejtemnější hodina je prostě film, který by měl vidět každý, a zdaleka to není jen kvůli nepopiratelně skvělému výkonu Garyho Oldmana.
