Velká hra: skutečný příběh pokerové princezny Molly Bloom
Hned na začátku filmu nás Molly (Jessica Chastain) seznamuje s lyžováním. S tím, co nejhoršího se vám může ve sportu stát, a i se svým úrazem. Pak ji potkáváme znovu v o dost jiné situaci - nestojí na zasněženém kopci s lyžemi na nohou, ale stojí před svým bytem v pyžamu a míří na ni hned několik zbraní v rukou policie, která ji uprostřed noci přichází zatknout.
S příběhem Molly Bloom, pokerové princezny, se neseznamujeme po jedné chronologické lince, naopak se zde prolíná “současnost” - tedy doba vyšetřování Mollyina případu, který má v rukou právník Charlie Jaffey (Idris Elba) - s různými útržky minulosti, jak dětství, na němž je nejpodstatnější vztah s otcem, tak dospělosti, a samozřejmě hlavně její pokerové kariéry. I když děj skáče tam a zpátky, vůbec nepůsobí zmateně, naopak velice příjemně utíká a působí o to napínavěji i zajímavěji.
Jessica Chastain nebo vlastně Molly Bloom zde funguje svým způsobem i jako vypravěč. Nejspíš tomu je tak proto, že je film natočen podle knihy, kterou sama Molly napsala o svém životě. Po herecké stránce je film opravdu zdařilý, každý z herců ve své roli exceluje, a to i méně významné postavy. Výjimkou je snad jen Hráč X, jehož představuje Michael Cera, je prostě Michael Cera, jak ho známe z jiných filmů. Jessica Chastain je naprosto skvělá, je fascinující sledovat vývoj postavy od mladé holky, co se pomalu rozkoukává a je ráda za každou práci servírky, až po “pokerovou princeznu”, ženu, která má v rukou osudy mnoha vlivných lidí a i tak se pod tou tíhou nezhroutí a stojí si za svými principy.
Zajímavým vývojem prochází i Idris Elba v roli právníka Jaffeyho. Je vidět, jak na začátku Molly nevěří, nechce s ní mít nic společného a snaží se jí co nejasertivněji odmítnout, postupně je však vidět, že jak jí začíná více rozumět, staví se doopravdy na její stranu a brání ji, co mu jen jeho právnické schopnosti dovolí. Neméně zajímavá je i postava Mollyina otce, kterého představuje skvělý Kevin Costner. Jeho nepopiratelná autorita a v závěru poněkud filmu nečekaný projev slabosti jsou další pákou, která pomůže tomuto filmu získat přinejmenším několik nominací na filmová ocenění.
Režijní debut scénáristy Aarona Sorkina se skutečně vyvedl. Více než dvě hodiny filmu vám utečou jako voda a je pravděpodobné, že se k Velké hře ještě vrátíte. Nebo se možná alespoň začnete shánět po knize Molly Bloom. Na film každopádně rozhodně doporučujeme zajít do kina.
