Osm hrozných: tříhodinová podívaná, nebo zdlouhavá nuda?
Po zasněžených kopcích Wyomingu se zamrzlou sochou Krista v popředí se řítí dostavník, ve kterém proslulý lovec odměn John Ruth (Kurt Russell) veze svého zajatce - vražedkyni Daisy Domerque (Jennifer Jason Leigh), na kterou je vypsána tučná odměna. Cestu mu zkříží jeho kolega z branže, bývalý voják, major Marquis Warren, který na něm žádá odvoz pro sebe a své tři „společníky“, a o kousek dál i Chriss Mannix (Walton Goggins), nový šerif ve městě Red Rock, kam mají všichni namířeno. Počasí je ale nepříznivé a vichřice je nakonec donutí ukrýt se v dřevěnici u Minnie, která je ale plná stejně proradných a nedůvěřivých lidí, jako jsou oni sami. Problémy na sebe nenechají dlouho čekat…
Lednová prosincová tarantinovka pro všechny!
A to doslova. Oficiálně film sice vychází až tento měsíc, na internetu se objevil již nejspíš okolo 20. prosince. Některým uživatelům nejspíš Tarantino ukrátil dlouhé zimní večery a leckterým „nedočkavým“ fanouškům možná zpříjemnil i Vánoce. Smůla, řeknete si. Jenomže pak se tomuhle režisérovi smůla vyloženě lepí na paty! Stejným způsobem se totiž v roce 2014 dostal k široké veřejnosti i scénář, i když se Tarantino dušoval, že jej dal přečíst jen těm nejspolehlivějším. Že by ho někdo z nich neměl až tak v lásce…?
V (nakonec zrealizovaném) scénáři došlo ještě předtím k několika škrtům, původně bylo totiž v plánu natočit pokračování Djanga. A skutečně, v některých chvílích se nelze zbavit dojmu, že Osm hrozných je v zasněžených kopcích vlastně jenom obdobou, jakýsi „Django v bílém“. I zde najdeme v jedné z hlavních rolí černocha, který si nemálo zakusil, na rozdíl od prvního jmenovaného však zdaleka nemá tak vyvinutou morálku.
Jako v přechozím uvedeném snímku, i zde můžeme vysledovat snahy tvůrců kritizovat historii Spojených států (zejména dřívější projevy rasismu – nakonec celý děj se odehrává jenom pár let po známé občanské válce v 60. letech devatenáctého století). A nedůvěra je mezi postavami opravdu znát, jediné, na co se můžou spolehnout, je totiž jejich vlastní zbraň u pasu (i když major Warren někdy využívá i zbraň „trochu níž“, spoleirovat ale nebudu:).
Tříhodinový trhák nebo utahaná nuda?
Abych se vrátil k otázce z nadpisu (a nejspíš i docela naštval, pokud jste dočetli až sem), co vlastně od filmu čekat, proč se na něj vydat do kina (namísto zběsilého pátrání na internetu)? Jedním z hlavních důvodů bude i natáčení samotného filmu, kdy Tarantino (nejspíš ve snaze dostat diváky do kin a ukázat jim, že při klasickém „počítačovém“ sledování přicházejí o hodně oni sami, nejen případní tvůrci), vsadil na ojedinělost a celý film natočil v ultra širokoúhlém formátu (podobným způsobem bylo dosud točeno jen několik snímků, např. Ben Hur, což se při promítání v kinech také neobešlo bez problémů). O podobném zážitku si však doma můžete nechat jen zdát. Další předností je určitě herecký výběr (a velmi povedené výkony, od prostořekého šerifa, až po „nechutnou“ vražedkyni, které máte občas chuť vyrazit ještě víc zubů, než o které už na plátně stačila přijít).
Za zmínku stojí i hudba Ennia Morriconeho, tvůrce mnoha známých westernových melodií, kterého se Tarantinovi podařilo po delší době přemluvit ke spolupráci.
A závěrečné hodnocení? Vypomůžu si úpravou známého citátu, kdy vše je jako vlna, jednou dole, jednou nahoře; s podobnými pocity jsem nakonec odcházel i z kinosálu (a možná by se tahle slova dala přirovnat i k samotnému příběhu a postavám v něm). Zkrátka některý moment lepší, některý slabší, ale výsledek za to přesto všechno rozhodně stojí.
