Steve Jobs: příběh světoznámého génia právě v kinech!
Čtyři roky po smrti Steva Jobse, který stál nejen u zrodu Applu, ale i dalších známých společností (NeXT nebo studií Pixar, původně Graphics Group), přicházejí filmaři s dalším snímkem o jeho životě. Nepůjde však vyloženě o životopisný film, o jehož ztvárnění se pokusil před dvěma lety Joshua M. Stern (hlavní role se tehdy ujal Ashton Kutcher).
Noví tvůrci tentokrát vsadili na „kouzlo“ Jobsovy osobnosti, a protože stejně jako on nehodlají ztratit ani vteřinu, bez dlouhého úvodu nás zavádí do roku 1984, ve kterém je poprvé prezentován světu Macintosh (počítač ovládaný s pomocí myši a menu). Celý film je vlastně rozdělen do tří pásem, představující klíčové momenty Jobsovy kariéry. Mezitím je nám však představen jako člověk se všemi přednostmi i nedostatky, které k lidské povaze neodmyslitelně patří.
Despotický šéf a ignorantský otec?
Pokud Jobs (alias Michael Fassbender) zrovna nepobíhá po pódiu, na němž se má o chvíli později odehrát jeho živá prezentace produktů, které mají změnit svět, většinou se dostává do křížku se svými zaměstnanci (zejména Andy Heurtzfeld v podání Michaela Stuhlbarga to hned na začátku pěkně slízne) i přáteli (Steve Wozniak by mohl vyprávět). Takových scén ve filmu opravdu není málo, proto první dojmy z Jobsovy osobnosti mohou být poněkud rozporuplné. Aby toho nebylo málo, známý miliardář se nehlásí ani ke své dceři Lis a společně s její matkou (Chrissan Brenann, Jobsovu první lásku, která o něm napsala i knihu s příhodným názvem „Steve Jobs: můj život, má láska, mé prokletí“, ztvárnila Katherine Waterston) je nechává žít na hranici chudoby!
Film není jen snahou tvůrců přiblížit lidem Jobsovu osobnost, ale i snahou (filmového) Jobse přiblížit se všem ostatním (nebo alespoň některým z nich). Nutno podotknout, že nikdo z nich to nebude mít zrovna jednoduché.
Marketingový „superhrdina“ nebo jen záměr tvůrců?
V některých momentech se může zdát, že zesnulý génius pokročil ještě o stupínek výše a svou akčností by si nezadal s leckterým „marvelovským“ hrdinou. Vždycky má předem připravený plán, všechno musí být podle něj a jedině on ví, co a jak. I proto se může mnohým divákům „odcizit“, právě pro svou přehnanou dokonalost (je snad i to důvodem, proč se v Americe podle posledních zpráv film zatím neuchytil tak, jak se původně předpokládalo?).
Na první pohled to tak opravdu může vypadat, přesto si tvůrci zaslouží i jisté zastání. Vykreslit Jobsovu osobu tak, aby ji divák pochopil správně, jistě nebylo jednoduché. Kromě již zmíněné publikace od Ch. Brenann stojí tedy určitě za zmínku nejnovější Jobsův životopis, jehož autorem je Walter Isaacson (právě jeho předlohou se tvůrci také inspirovali).
Po jeho přečtení vám bude film i jeho hlavní hrdina určitě o něco bližší, přestože hlavní myšlenka zůstane nejspíš stejná. Steve Jobs byl génius, muž s vizí, se kterou chtěl změnit svět. A aby toho dosáhl, neváhal použít způsobů, které se asi ne vždy každému líbily (zejména jeho zaměstnancům). A v podobném duchu nejspíš natáčel režisér Danny Boyle i svůj nejnovější snímek, který stejně jako osobnost hlavního hrdiny má sice drobné nedostatky, ale také mnohé přednosti (podmanivá hudba pod taktovkou Daniela Pembertona, do detailů promyšlený scénář Aarona Sorkina i působivé herecké výkony). A i přesto, že hodnocení filmů je jistě záležitost subjektivní, i přes případné nedostatky a (možná) ne vždy sympatickou Jobsovu osobnost, můžeme k filmu s klidem říci: „Good Job(s)!“
